Historie21. dubna  2018 v 20:05  

Čtení jmen obětí holocaustu proběhlo letos v 16 českých a moravských městech

Součástí Jom ha-šoa je i čtení jmen na tzv. Stolpersteinech, neboli Kamenech zmizelých - Foto: Jitka Englová

Součástí Jom ha-šoa je i čtení jmen na tzv. Stolpersteinech, neboli Kamenech zmizelýchFoto: Jitka Englová

V minulém týdnu se v 16 českých a moravských městech konala každoročně pořádaná akce Jom ha-šoa – čtení jmen obětí holocaustu, pod záštitou Terezínského památníku.

Pojďte s námi na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde se vedle jmen židovských obětí četla i jména obětí holocaustu z řad Romů. Pokračuje Tereza Štěpková z Terezínského institutu: 

„Nedokážeme říct, kolik přesně jmen čteme, protože čteme společně. To znamená, že každý člověk, který se připojí ke čtení, letos už v 16 městech České republiky, dostane seznam, na kterém jsou společně jména jak židovských obětí, tak romských. A jsou to seznamy, které máme z archivu Muzea romské kultury v Brně. Obsahují jména lidí, kteří zahynuli v koncentračních táborech Lety u Písku, Hodonín u Kunštátu a Auschwitz-Birkenau v Polsku.“ 

Stolpersteine  

Tématem letošního čtení byly formy připomínání obětí holocaustu ve veřejném prostoru. Pokračuje Tereza Štěpková: 

„Jsou to různé památníky, v poslední době hodně rozšířená aktivita Stolpersteine – v českém překladu Kameny zakopnutí, kameny, které jsou na chodnících měst, ulic, před domy, ve kterých ti lidé žili a ze kterých byli deportování do koncentračních táborů. Například v Brně – Černovičkách byly nedávno odhalené tyto pamětní kameny romským obětem. Snažíme se přibližovat i to, jakým způsobem připomínání funguje ve veřejném prostoru, nejenom čtením konkrétních jmen nebo databází obětí holocaustu. A tak o tomto tématu veřejně mluvíme.“ 

Nesmíme zapomenout 

Veřejné připomínky se zúčastnili pamětníci holocaustu, významné osobnosti veřejného a kulturního života, představitelé židovských i romských organizací a lidé, kterým památka obětí není lhostejná. 

„Jmenuju se František Lacko a jsem z Prahy, starousedlík přímo z Prahy. Stoprocentně jsem za to, že by bylo ideální o tom více informovat mládež ve školách, tedy ve vzdělávacích proudech, protože tam si myslím, že je toho potřeba hodně dodělat, protože pamětníků už tolik není, vymírají. A způsobem, jakým o tom vyprávějí, už o tom nikdo vyprávět nebude. Nebo se o tom málo mluví. Alespoň v tom vzdělávacím prostředí by bylo ideální to více zveřejňovat.“ 

Z Berouna na náměstí Jiřího z Poděbrad přijel i Jan Hauer, kterému v Osvětimi zemřeli sourozenci a další rodina: 

„Pocházím z německých Sintů. Myslím si, že by se o tom mělo mluvit co nejvíc. Lidi na to hodně zapomínají. A přitom je tolik lidí, kterým zůstali rodiny, přátelé, bratranci, sestřenice v koncentráku. A obzvlášť Češi na to zapomínají, nejenom naši lidé, ať už jsou to Romové nebo Sintové. Nebo kdokoliv. Ale zapomínají na to. Mladí to potřebují dozvědět, aby o tom něco vůbec věděli. A ti se to ve školách nikde neučí.“
  

Autor:  Dušan Vágai
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice