I oni bojovali. Romy ve Slovenském národním povstání připomene výstava a film

15. srpen 2019

Slovenská dokumentaristka Vera Lacková pátrá po osudech romských odbojářů. K zájmu o málo známou kapitolu II. Světové války ji inspiroval ji příběh jejího pradědečka. Téměř zapomenuté příběhy chce uvést ve svém dokumentu Jak jsem se stala partyzánkou. Právě na něj se jí ptal Petr Uhlíř.

Můžete představit váš dokument posluchačům?

„Už jako malé mi babička vyprávěla různí příběhy, až pohádkové, o mém pradědečkovi, který se jmenoval Ján Lacko. V době II. světové války byl partyzánem, jeho rodinu Němci postříleli. Jeho příběh mě velice ovlivnil a když jsem se stala filmařkou, chtěla jsem se k pradědově příběhu vrátit a začala jsem pátrat po podrobnostech. Zjistila jsem, že zdaleka nebyl jediným Romem, který se zapojil do Slovenského národního povstání. Romové se jej účastnili jako vojáci nebo partyzáni. Zjistila jsem, že je to taková vytržená kapitola našich dějin.“

Takže se snažíte kus historie do povědomí navrátit?

„Přesně to je mým cílem. Chtěla bych, aby příběhy romských partyzánů nezůstaly zapomenuty a znovu ožily.“

V jaké fázi je nyní příprava filmu?

„Momentálně jsme ve fázi produkce. Čeká nás okolo 25 natáčecích dní, potom střih a příští rok na podzim by mohla být premiéra.“

Kde se film natáčí?

„Na území Slovenska, Česka a Rakouska, kde momentálně žiji. Vracíme se především na místa, kde odboj probíhal, na místa, která jsou spojena s osudy partyzánů a vojáků.“

Jak jste sháněli pamětníky a informace o nich?

„Po dva roky probíhal intenzivní historicko-etnologický výzkum ve spolupráci s historiky, různými institucemi a univerzitami. Prošli jsme mnoho archivů, tuny papírů a objevili jsme v nich velmi vzácné osudy lidí, které dokáží samy o sobě říct velmi mnoho. Lidí, kteří se dokázali postavit zlu a riskovat své životy i životy svých rodin. Nejdůležitější zjištění pro mě tkví v tom, že Romové jsou dosud prezentováni jako oběti války a nemluví se o tom, že byli i aktivními účastníky odboje.“

Můžete zmínit nějakou zajímavost, kterou se vám podařilo v archivech vypátrat?

„Samotnou mě překvapil například fakt, že Anton Facuna byl součástí tajné angloamerické mise a zároveň také jedné tajné služby, která je předchůdkyní CIA.“

Co pro vás bylo prvotním impulsem k natočení filmu?

„Hlavně slib, které jsem dala své babičce, že nedopustím, aby se tyto příběhy ztratily. Babička bohužel loni zemřela, ale přesto je to pro mě největší poslání, které se snažím naplnit.“

Premiéra je naplánována na příští rok, ale už nyní z něj vychází výstava, která začíná 29. srpna v Muzeu Slovenského národního povstání. Co na ní bude k vidění?

„Na výstavě pracujeme s fotografiemi romských partyzánů, plánujeme ale také videoprojekci.“

Co bude tvořit jádro výstavy?

„Pět příběhů romských partyzánů. Datum 29.srpna jsme nevybrali náhodou. Právě na tento den připadá 75. výročí od vypuknutí Slovenského národního povstání. Výstava bude probíhat v čase oslav a to, že se takto můžeme zúčastnit, je pro nás velká čest, protože chceme ukázat, že v povstání bojovali i Romové, ale třeba také i ženy, a někdy bývají z tohoto kontextu vytrženi. Nevím vůbec proč.“

autor: Petr Uhlíř
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.