Duchařské povídky v podání dvaceti romských autorů

„Lidé příliš netuší, že existuje romská literatura. Nevědí, že Romové píší a už vůbec ne co. Tato literatura se obtížně dostává na běžný knižní trh, protože ji většinou nevydává žádné velké nakladatelství. Pokud takovou knihu nějaké větší nakladatelství vůbec vydá, tak si z ní udělá bonbónek, ale málokdy se ocitne v regálech knihkupectví a často končí ve skladech. Když se ale vlastně lidé nedozvědí, že něco takového vychází, tak se vlastně ani nedivím, že ze strany české majority poptávka po romských knihách vůbec není,“ říká předsedkyně spolku Kher Radka Patočková a dodává, že po smrti etnoložky Mileny Hübschmannovézažila romská literatura na několik let vydavatelský útlum.

„Od devadesátých let taky o některých romských autorech a jejich dílech bylo slyšet, ale potom, zejména po smrti Mileny Hübschmannové ten hlas trošku utichnul a nám chyběl. Nicméně i tady se bavíme o pár titulech ne o více než deseti vydaných během deseti let. V současné době vidíme posun v tom, že na určité symboly romští autoři velmi nadšeně reagují a sami docházejí k tomu, že jim osobně romská literatura chybí a chtějí do české i romské kultury více promlouvat. Nyní tady máme určité platformy, nejen naše, ale i jiná nakladatelství, která vydávají romskou literaturu, a romští autoři to velmi vítají.“

Autorské čtení: prostor vzájemného poznávání

Do letošní literární výzvy se zapojili Romové, kteří se psaním teprve začínají.

„Celkově se zapojilo dvacet autorů. Byli jsme překvapeni, že nešlo o známá jména, ale mnozí z nich jsou pro nás i pro veřejnost zcela novými osobami.“

To, že Romové nečtou a nezajímají se o literaturu, je podle Patočkové pouze zažitý stereotyp.

„I na základě kampaně, kterou jsme nyní otevřeli, mám pocit, že Romové čtou nejen romské autory, jejichž dílo ale velice vítají a jsou ochotní za ním jít nejen do knihovny, ale i do knihkupectví.“

Autorské čtení vytváří prostor pro veřejnou diskusi mezi autorem a čtenářem.

„Na autorská čtení chodí především majoritní společnost a romští autoři mohou své dílo diskutovat rovnou s lidmi, kteří nejsou Romové. Pokud na takové čtení přijde člověk, který má k Romům ambivalentní vztah, tak si myslím, že právě tato zkušenost mu může jeho dosavadní názor poměrně rychle rozbít.“

Poslední autorkou, které v loňském roce vydalo nakladatelství Kher knihu, je Ilona Ferková:

„Když jsem ve svých literárních začátcích psala romsky, tak mi to ještě tak nepřišlo, ale čím jsem starší, tak slyším a cítím, jak je romština nádherná.“