Výstava Vypovedaní zachycuje život Romů očima umělců

9. květen 2019

Romové žijící na periferii společnosti se stali v 19. a 20. století častým námětem pro mnohé výtvarníky, které zaujal především způsob jejich života - jejich volnost a svoboda. To je i téma výstavy Vypovedaní / Cigáni v slovenskom výtvarnom umení 19. a 20. storočia. Až do září je k vidění v Středoslovenské galerii v Banské Bystrici. Navštívil ji i Miroslav Strelec.

Z téměř 80 procent je výstava tvořena díly ze sbírkového fondu Východoslovenské galerie. Právě tam v roce 2017 měla výstava svou premiéru. Další pak pocházejí z dalších slovenských muzeí a galerií, říká kurátor výstavy Miroslav Kleban:

„Uvědomovali jsme si, že jde o velmi citlivé téma. Šlo nám o to udělat průřez od 19. století až po 80. léta 20. století a zachytit, jak toto téma umělci vnímali a zobrazovali. Jsou zde portréty Romů, skupinové výjevy apod. Vždy mají za sebou hlubší a skrytější příběh. Jde například o Jozefa Bendíka, který se tomuto tématu věnoval programově, a vystavujeme také díla uherských malířů.“

Zmínil jste, že jde o citlivé téma. Romská otázka taková bezesporu je. Je to vidět i v jednotlivých uměleckých dílech?

„Nemyslím si, že pro samotnou uměleckou produkci 19. a 20. století bylo toto téma vnímáno jako citlivé. Můžeme jej vidět i v kontextu světového umění, kdy se pro impresionisty a postimpresionisty stávaly zajímavé právě jiné kultury a jiné národy.“

Kteří umělci jsou na výstavě zastoupeni?

„Najdeme zde díla asi 40 autorů. Z 19. století patří k těm nejvýznamnějším například Ladislav Mednyanszký nebo Elemír Halász-Hradil. Pak jsou zde reprezentanti košické moderny-Konštantín Bauer, Anton Jaszusch. Je zde už zmíněný Jozef Bendík atd.“

Objevují se tady i někteří malíři romského původu?

„Všichni autoři jsou neromského původu kromě Rudolfa Dzurka, který nedávno zemřel. Pocházel z východního Slovenska, ale žil v Česku. Nebyl vystudovaný umělec a kromě malování se věnoval i různým řemeslům.“

Jaké téma ze života Romů je nejčastěji zobrazováno?

„Rodina a hudba. Nejlépe prožívání romského způsobu života dokázal zobrazit Jozef Bendík, najdeme u něj motivy kočování, různých vesnických zábav apod.“

V 19. a 20. století žili Romové svým způsobem na okraji společnosti. Zachycují obrazy i tuto skutečnost?

„V podstatě ano. Celá výstava začíná vlastně periférií, naznačujeme, že tato skupina obyvatelstva byla vždy minoritou a na okraji zájmu společnosti. Umělci to začali řešit i jako sociálně kritické téma, které reflektují psychologické sondy. Jsou zde i portréty, které mají nějaký emocionální nebo psychologický podtext.“

Neuvažujete o tom, že byste výstavu obohatili o díla umělců 21. století?

„Výstavný projekt je určený k dalšímu výzkumu. Určitě s ním nekončíme. Výstava by se dala doplnit třeba o díla z maďarských sbírek. V maďarském umění je toto téma také velmi často reflektováno. Takže i tady se nabízí další rozšíření.“

autor: mst
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.