Romové do české politiky patří, míní Anna Chvalová

“Největší video bylo s Aničkou Polákovou. To mělo přes 16 tisíc zhlédnutí.”

K tomu dodám, že Anna Poláková vedla romské vysílání Českého rozhlasu.

“Myslím si, že se lidem zalíbilo téma Romové ze zahraničí. Jde o můj druhý projekt. V prvním jsem se tématu věnovala psanou formou. Šlo o 14 osobností, 14 rozhovorů k Mezinárodnímu dni Romů. V druhém projektu Romové ze zahraničí jsem měla Ondřeje Giňu, který také zvedl rating úplně neuvěřitelně. Dala jsem jim prostor bez jakékoliv cenzury. Hlavní myšlenkou projektu bylo zjistit, jak může z České republiky odejít člověk, který tu má kariéru, práci, dobré zázemí i dobrý životní statut.”

Lidé vám tedy odpovídali podle toho, jak to cítili.

“Ano, přesně tak. Byl mezi nimi jeden pán, který žije několik let v Kanadě, nebo jsem zcela mimořádně zpovídala Milku Horáčkovou, která sice nežije v zahraničí, ale vyprávěla, co se dělo, když Romové začali odcházet. Ona sama musela odejít z Prahy, protože se bála o svoji rodinu a o svůj život. Vyprávěla o pochodech skinheads, z toho jsem byla překvapená, vůbec jsem o tom nevěděla.”

Romové odcházeli do Kanady v roce 1997?

“Přesně tak. Mým dalším projektem byli Romové v politice, který byl také velmi zajímavý. Řada lidí mi děkovala, protože do té doby nevěděla, že mají Romy v politických stranách. Dala jsem opravdu šanci všem – Romské demokratické straně (RDS), ČSSD, ANO 2011. což mi lidé hodně vytýkali, Straně zelených … a jako bonus byl Rada Ščuka ze Slovenska. Tam bylo zajímavé to srovnání.”

Vy sama se věnujete politice, jste členkou Strany zelených. Mají podle vás Romové v české politice své místo?

“Přesně tuto otázku jsem pokládala všem svým respondentům. Zajímalo mne, jestli Romové, kteří kandidují za romskou stranu, mají větší nebo stejné šance, jako Romové, kteří kandidují v neromské straně. Osobně si myslím, že šance určitě jsou. Jen nevím, jestli je teď ta správná doba, chvíle a osobnosti. Mladí lidé, kteří jsou více houževnatí, možná dokáží oslovit.”

Kdy to vidíte?

“Já jsem bohužel strašně skeptická. Sama jsem během kampaně dělala všechno možné, například tyto různé projekty, a byla jsem překvapená, kolik jsem dostala hlasů. Mým největším propadákem byla volba do poslanecké sněmovny. V té jsem dostala opravdu minimum hlasů.”

Kolik jich bylo?

“Dostala jsem skvělých 66 hlasů, kterých si nesmírně vážím, ale byla jsem jen půl roku ve straně, lidé mě moc neznali. Za rok už to bylo 1419 hlasů. Kdybychom jako Zelení měli na Praze 5 sedm mandátů, tak bych měla z toho mého 4. místa na kandidátce docela reálnou šanci se tam dostat.”

Chcete být političkou?

“Myslím si, že věci můžeme měnit ze shora. Ale pokud nejste nahoře, nemůžete věci měnit tak, aby se daly udělat. Proto bych o to asi stála, ale záleží na lidech.”