Dospělost

Soňa Pokutová s dítětem - Foto: Jana Šustová

Soňa Pokutová s dítětemFoto: Jana Šustová

Ve své dospělosti se Romové starali o svou rodinu, zajišťovali dostatek potravy a ošacení a vychovávali své děti. Podle toho, jak byla rodina hmotně zabezpečena, dávala hlava rodiny (muž) najevo, jak je chytrý a jak se dokáže postarat o svoji rodinu, byť peníze sežene jakkoli (mzda za práci, státní podpory sociální péče, podvodem získané peníze apod.).

Domov pro Roma není dům

Život slovenských usedlých Romů se odehrával ve venkovských osadách, které se dodnes uchovaly zejména na východním Slovensku, kde převládají dřevěné domky nebo domky z nepálených cihel. Do druhé světové války žili někteří v tzv. zemnicích – jednoduchých obydlích zapuštěných do země. Domov pro Roma není dům. Jestliže malé dítě potřebuje mít doma matku, Rom potřebuje mít doma svoje lidi, celou velkorodinu. Mezi svými se cítí dobře i v bídném domečku. I bydlet se musí člověk naučit. 

Bydlet v bytech nám připadá jednoduché, ale že to zase tak jednoduché není, o tom se mohli Romové přesvědčit, když se náhle ocitli v nových bytech na sídlištích. Početné rodiny byly v rámci programu likvidace romských osad převezeny do městských panelákových bytů a musely ze dne na den začít žít s jinou kulturou. Devastace bytového fondu jeho romskými obyvateli, o které tak často čteme v novinách, je důsledkem vztahu k jejich „domu“. 

V prostředí starousedlých Romů býval v čele komunity v osadě všeobecně vážený a respektovaný muž – čhibalo (vajda), který bděl nad dodržováním etických norem a pořádku. Často býval i obřadníkem, který uzavíral manželství, loučil se na pohřbech ap. S rozpadem společenských vazeb v poslední době jeho autorita upadá. 

Základem společenství zůstává rodina a veškerá činnost dospělých Romů se týká zabezpečení rodiny, jak ve městech, tak na vesnicích a v osadách. Mezi romskými osadami jsou velké rozdíly v majetnosti a způsobu života, ale obyvatelé těchto osad jsou často mnohem svobodnější než lidé na civilizovaných místech a uchovalo se v nich cosi, co v dnešním uspěchaném světě, kde každý žije hlavně pro sebe, nenajdeme. 

Život v romské osadě se odehrává hlavně venku. Na snímku jsou ženy z romské osady v Rudňanech na Slovensku při vaření venku. V pozadí jiná žena oškubává slepici - Foto: Jana Šustová

Život v romské osadě se odehrává hlavně venku. Na snímku jsou ženy z romské osady v Rudňanech na Slovensku při vaření venku. V pozadí jiná žena oškubává slepiciFoto: Jana Šustová

Ve městech existuje jeden optický klam: připadá nám, že Romů je více, než jich opravdu je. Na rozdíl od ostatní společnosti tráví Romové velice málo času ve svých bytech, jsou stále na ulicích. 

V letních měsících se život v romské osadě odehrával také venku: ženy vařily na sporácích, které si vynesly před dům, venku se jedlo, pralo, pořádaly se různé oslavy a zábavy. A venku bylo možné poslechnout si i romské písně: ty, které vyjadřují žal nad úmrtím matky, nad chudobou, ale i milostné city, i ty temperamentní v čardášovém rytmu. 

Autor:  Markéta Kaštánková Kristová

Nové články v rubrice