Romští kováři vyráběli hřebíky, podkovy i různé praktické nástroje

7. září 2019

Už za Marie Terezie se Romové v Uhersku nejčastěji živili jako hudebníci a kováři. Velký rozkvět romského kovářství nastal v 19. století, kdy ve vesnicích vedle sebe působil romský i neromský kovář a navzájem si nekonkurovali. Neromští kováři totiž vyráběli větší věci z nového železa, zatímco romští kováři zpracovávali železo staré.

Romští kováři vyráběli spíše menší předměty – především podkovy a hřebíky. A jak říká Arne B. Man, který je autorem rozsáhlé knihy Rómski kováči na Slovensku, sortiment jejich výrobků byl velmi široký.

„Byly to různé pomůcky pro bednáře, šindeláře, například takzvaný pahovací nůž, kterým se vyráběla drážka do šindele. Mluvil jsem s jedním šindelářem, který je Slovák a používá takovýto nůž, a řekl mi: Ten mám od Cikána, to nikdo jiný neumí vyrobit, než Cikáni. Prý si chtěl dát vyrobit takový nůž u někoho jiného, ale nikdo to nedokázal udělat, takže používá ten, který má už 40 nebo 50 let a je to nejlepší nůž, který byl takto vyrobený.“

Romové vyráběli třeba také speciální nůžky na stříhání ovcí anebo nože na ořezávání vinné révy. A celou řadu dalších věcí.

„Úplně kuriózní je speciální řetěz pro pasteveckého psa, který zabraňuje tomu, aby na něj zaútočil vlk. Když například tento pastevecký pes bránil ovce před vlky a vlci ho napadali, tak díky tomuto železnému obojku mu vlk nemohl skočit na krk, protože by se poranil. Takové věci se nedaly koupit v obchodě, to musel speciálně vyrobit kovář a právě to vyráběli romští kováři.“

Z knihy Rómski kováči na Slovensku, kterou napsal Arne B. Mann

K typickým výrobkům romských kovářů patřil i jeden malý hudební nástroj.

„To byly drumle, česky grumle, které máme zaznamenané už v moravských pramenech už v 19. století. Byl to jeden z nejběžnějších sortimentů na jarmarcích, kde se prodávali u stánků jako taková jarmareční atrakce.“

A Arne Man dodává ještě další zajímavost z trhů.

„Také je zajímavé, že vedle ševce, který na jarmarku prodával kožené holínky, byl romský kovář, který prodával takové malé podkovičky na podpatek. A když si člověk koupil u ševce holínky, tak pak šel k Romům a dal si je okovat těmi podkovičkami.“

Z knihy Rómski kováči na Slovensku, kterou napsal Arne B. Mann

Romští kováři se lišili i způsobem práce. Používali například jinou kovadlinu.

„Romští kováři na rozdíl od neromských pracovali na zemi. Ohniště měli uložené na zemi a používali kovadlinu takzvanou rohatinu, která měla tvar písmene T a dala se zatlouct do hlíny, do země, anebo do dřeva. Zatímco profesionální kováři pracovali vestoje a používali hlavně takzvanou štajerskou kovadlinu. To je typ větší kovadliny, na kterou postupně přešli i romští kováři a v průběhu 19. a 20. většinou pracovali na těchto štajerských kovadlinách.

Také vybavení romského kováře bylo podstatně skromnější.

„Dokonce jsou záznamy ze 17. století, že romským kovářům šlechta povolovala putovat od vesnice k vesnici na svém panství při vykonávání řemesla. To znamená, že kováři měli své rodiny a žili v nějaké osadě, ale když někdo někde potřeboval vykonat kovářské práce, vzali svoje nářadí, které muselo být menší a mobilní, přenesli ho přímo k tomu hospodáři na dvůr a tam mu vykovali, co potřeboval. Takové případy u neromských kovářů nebyli, ti měli postavené velké kovářské dílny, ve kterých pracovali, podkovávali koně a podobně.“

V průběhu 20. století kovářské výrobky z trhu vytlačily průmyslové produkty. Někteří romští kováři se začali věnovat uměleckému kovářství. Vyrábí například kříže na hroby, různé mříže, zábradlí, lavičky nebo svícny. V Dunajské Lužné nedaleko Bratislavy dodnes existuje přes deset dílen romských uměleckých kovářů. A od roku 2004 se tam koná i Evropské romské kovářské sympozium.

Z knihy Rómski kováči na Slovensku, kterou napsal Arne B. Mann

„Romští kováři v Dunajské Lužné každoročně pořádají sympozium, kam si zvou kováře ze Slovenska i z okolních zemí. Takže tam přijíždí polští, maďarští i čeští kováři a vždy je to událost, kdy v prostorách kulturního domu je několik kovářských výhní a kovadlin, kde pracují. Mají jeden den na to, aby vykovali nějaký předmět, který je potom oceněný a zůstává majetkem Dunajské Lužné, která má stálou expozici romského kovářství.“

Evropské romské kovářské sympozium v Dunajské Lužné pořádá občanské sdružení Chartikano.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.