Romská kuchyně
Na Moravě mají frgále, v Podkrkonoší kyselo a Romové jsou pyšní na svoje goja, holubki nebo bandurki. Jde o tradiční romská jídla, která původně, stejně jako Romové, pocházejí z Indie.
Pro romskou kuchyni je typické koření, česnek a jednoduchost. „Romská kuchyně je historicky podobná té indické s tím rozdílem, že byla kvůli nemajetnosti Romů velice skromná...“ začíná své vyprávění o romské kuchyni Nataša Tonková, která pracuje v libereckém komunitním centru Kontakt jako specialistka na romskou mládež.
Z čeho tedy nejčastěji Romové vařívali a vaří dodnes? „V jídelníčku se objevovaly hlavně brambory, zelí a kukuřice. V neděli se dělávaly k obědu halušky, které se jedly s tvarohem, omastkem nebo s cibulí. Bylo to syté jídlo a proto se v neděli ani nesnídalo, ani nevečeřelo.
Podle tradice by měla mít hospodyně při vaření dobrou náladu, aby se pak příjemně cítili i ti, kteří její jídlo jedli. Také by měla mít při vaření na hlavě šátek, protože vlas v jídle je pro romskou hospodyni velká ostuda.
Nejznámějším romským jídlem je goja – jde o vypraná vepřová střeva, která se plní bramborákovým těstem. Následuje řada dalších jídel – moučné placky marikle, brambory s haluškami, romsky bandurki haluškenca, sladké bobalky nebo holubki – plněné zelné listy.
Pokud vás tradiční romské recepty zaujaly, neváhejte je vyzkoušet - najdete je v hojném počtu na internetu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
