Tisíce Romů se každoročně v květnu sjíždí v Saintes-Maries-de-la-Mer na pouť ke svaté Sáře

Procesí se svatou Kali Sárou v Saintes-Maries-de-la-Mer - Foto: Jana Šustová

Procesí se svatou Kali Sárou v Saintes-Maries-de-la-MerFoto: Jana Šustová

Tisíce Romů z celé Francie, ale i z dalších evropských zemí, se každoročně v květnu sjíždí na pouť do malé obce Saintes-Maries-de-la-Mer, která leží na jihu Francie na břehu Středozemního moře. Romové se tam už po staletí přicházejí poklonit své patronce svaté Kali Sáře, kterou si oblíbili pro její snědou barvu pleti. Ve svých obytných karavanech tam každoročně přijíždí kolem 18. května a pouť vrcholí mezi 24. a 26. květnem.

Pro každoroční pouť v Saintes-Maries-de-la-Mer jsou klíčové tři světice. První dvě – Marie Salomé a Marie matka Jakubova – byly přímé svědkyně života Ježíše Krista. Při Jeho ukřižování věrně stály pod křížem a patřily k prvním lidem, kteří se dozvěděli o Jeho zmrtvýchvstání. Pravděpodobně v souvislosti s pronásledováním prvních křesťanů byly obě ženy nuceny utéct z Palestiny a vylodily se ve Francii v oblasti Camargue právě v místech dnešního městečka Saintes-Maries-de-la-Mer, jehož jméno v překladu znamená Svaté Marie z moře.  

Marie Salomé a Marie matka Jakubova - Foto: Jana Šustová

Marie Salomé a Marie matka JakubovaFoto: Jana Šustová

Podle jedné z legend se Sára chtěla přidat ke skupině křesťanů vyhnaných z Palestiny, jejichž loď už byla na moři. Díky zázraku k nim přešla po plášti, který jí na pomoc hodila Marie Salomé. Podle jiné legendy byla Sára naopak obyvatelkou dnešní Provence a ujala se obou Marií po jejich přistání u zdejšího břehu.  

Už v 1. století byl na místě jejich vylodění vybudován kostel, později se Saintes-Maries-de-la-Mer stalo zastávkou na pouti do Santiaga de Compostela. Od středověku je pak samostatným poutním místem. Historii popisuje Thérèse Chevalier, prezidentka Sdružení Romů a jejich přátel v Saintes-Maries-de-la-Mer (Association saintoise des gitans et de leurs amis): 

Thérèse Chevalier: „V roce 1448 byly nalezeny ostatky těchto dvou Marií – Marie matky Jakubovy a Marie Salomé. A o kousek dál byly nalezeny ostatky mladé dívky ve věku kolem osmnácti let. A už tehdy sem přijížděli Romové, protože už v roce 1435 jezdili do Santiaga de Compostela. Romové přišli před brány Paříže v roce 1417. Sice nemáme důkazy, že by v roce 1448 byli i tady, ale máme písemné důkazy, že byli už v Santiagu de Compostela.“ 

Otec Marc Prunier - Foto: Jana Šustová

Otec Marc PrunierFoto: Jana Šustová

Další podrobnosti mi o tradicích poutě prozradil kněz Marc Prunier, který už více než 30 let pracuje s Romy a občas žije v karavanu, v němž doprovází Romy a další kočovníky na jejich cestách.  

Marc Prunier: „Prakticky od prvních století dějin církve je Saintes-Maries-de-la-Mer považováno za místo, kam přišli přímí svědkové evangelia. A máme dobrý důvod se domnívat, že ústní tradice byla přesná, že dvě ženy – Marie Salomé a Marie matka Jakubova, tedy ženy, o kterých se mluví v evangeliích, matky apoštolů, přišly sem do Provence – do Saintes-Maries-de-la-Mer. Ale nemáme podrobnější historické stopy, jen víme z historie, že už ve 4. století tady byl kostel. Ten byl později mnohokrát zničen a znovu rekonstruován. Nakonec zde byl v 9. století postaven opevněný kostel a hned byl rozšířen a vylepšen. To je tedy historie. Ale můžeme opravdu s jistotou říct, že zde stojíme na jednom z míst, nebo dokonce na jediném svatém místě, které je nejstarším dějištěm křesťanské modlitby ve Francii!“ 

Hlavní postavou pouti je socha černé Sáry, která stojí v kryptě kostela a kterou Romové oblékají do nádherných šatů.  

Soška černé Sáry - Foto: Jana Šustová

Soška černé SáryFoto: Jana Šustová

Marc Prunier: „Je tradice, že kočovní Romové po celý rok připravují oblečení, které potom přehodí Sáře přes ramena. Tímto způsobem každý rok tu pouť aktivně, manuálně a prakticky připravují. To oblečení je často z velice kvalitních látek, a když do něj oblékají Sáru, je to jejich způsob, jak jí říct, že jí svěřují všechnu svou radost, své bolesti, utrpení, všechny své úmysly. A jak jste viděla, to oblečení se na sošce hromadí, dnes odpoledne při procesí ho bude ještě víc. V některých letech během procesí už skoro nebyl vidět Sářin obličej, jen to oblečení, které bylo navlečeno jedno přes druhé. A to je velice dobré, znamená to, že to je modlitba lidu, který spočívá na Sářiných ramenou. A poté se samozřejmě každý rok toto oblečení sejme, uloží se a kočovníci mohou příští rok přinést zase jiné.“ 

Každoroční romská pouť v Saintes-Maries-de-la-Mer probíhá od 19. do 25. května. V prvé řadě je samozřejmě vyjádřením zbožnosti Romů, ale zároveň nabízí i možnost setkání přátel a rodin, jejichž obytné karavany během pouti zaplňují celé městečko. A všude zní vynikající romská hudba - v uličkách, na náměstích, v restauracích, v kostele, ba dokonce i na moři.  

Další vyprávění kněze Marca Pruniera se týká svátku svaté Sáry, který každoročně připadá na 24. května.  

Pout v Saintes-Maries-de-la-mer - Foto: Jana Šustová

Pout v Saintes-Maries-de-la-merFoto: Jana Šustová

Marc Prunier: „Dnes odpoledne v 15 hodin 30 minut začneme slavit sestoupení relikviářů, ve kterých jsou uloženy ostatky svaté Marie matky Jakubovy a svaté Marie Salomé. Relikviáře jsou uloženy ve vrchní části kostela, odkud jsou po lanech spouštěny dolů. Pak jsou tyto hroby světic položeny na oltář. A v okamžiku, kdy jsou hroby světic spuštěny dolů, bývají muži ze zdejšího kraje, tedy z Camargue, pověřeni, aby nesli na svých ramenech sošku sv. Sáry k východu z kostela. A s ní pak všichni projdeme uličkami města až k moři, abychom si připomněli místo, kam přišlo evangelium, místo, kde se světice před dvěma tisíci lety vylodily.“ 

Soška svaté Sáry se pak namáčí do moře.  

Procesí se svatou Kali Sárou v Saintes-Maries-de-la-Mer vchází do moře - Foto: Jana Šustová

Procesí se svatou Kali Sárou v Saintes-Maries-de-la-Mer vchází do mořeFoto: Jana Šustová

Marc Prunier: „Podle tradice se chodí až do vody. V procesí jdou také koně a ti vstupují do vody asi tak po břicho. A nosiči sošky jdou rovněž do vody zhruba po pás. Je to způsob, jak jde člověk co nejblíže ke Svaté zemi. Je škoda, že nemůžeme jít až do Jeruzaléma, ale jdeme tak daleko, jak je to možné – tedy do moře, z něhož přišly světice. Mezi poutníky je vždy také hodně lidí, kteří chodí do vody, ale to je na svobodném rozhodnutí každého a patří to k obřadu.“ 

Proč byla tato pouť ustanovena zrovna na 24. a 25. května? 

Marc Prunier: „Myslím, že to první rozhodující datum byl 25. květen, což je odnepaměti svátek svaté Marie matky Jakubovy. A svátek svaté Sáry byl vybrán na den nejbližší svátku svaté Marie, protože se domníváme, že Sára doprovázela tyto světice nebo že se jich tady ujala. Takže se nerozděluje to, co Bůh spojil.“ 

Otec Marc Prunier ještě vysvětluje, co se děje během pouti 25. května.  

Marc Prunier: „Zítra je také ještě velký den, kdy budeme přednostně slavit obě svaté Marie. Už to nebude soška svaté Sáry, kterou poneseme k moři, ale lodička s těmito dvěma ženami –se svatou Marií Salomé a svatou Marií matkou Jakubovou. Prakticky bude stejný program jako dnes: dopoledne bude mše a po jejím konci vyjde procesí s lodičkou s oběma svatými Mariemi. Ve stejném duchu, o jakém jsem mluvil před chvílí, se procesí přiblíží co nejblíže k Palestině, odkud přišly obě ženy, zvěstovatelky evangelia, a pak se zase sošky přinesou zpět do kostela. A zítra odpoledne je poslední velká pobožnost, během níž jsou relikviáře opět vytaženy do kaple v horní části kostela, kde jsou uchovány až do příští poutě." 

Jáhen Paul Bueno je romského původu - Foto: Jana Šustová

Jáhen Paul Bueno je romského původuFoto: Jana Šustová

Podobně jako otec Marc s Romy kočují i další kněží, řeholníci, řeholnice i laici. V jednom z karavanů, který byl označen nápisem Pastorační středisko, mě přivítal římskokatolický jáhen Paul Bueno, který je romského původu. Sám sice žije usazeným způsobem života, ale neváhá se s Romy vydávat na cesty.  

Paul Bueno: „Církev se tak trochu adaptuje na kočovný život Romů, protože je pravda, že v naší církvi nejsou Romové příliš dobře přijímáni. Přitom je potřeba, aby Slovo Boží bylo přineseno mým romským bratřím, takže tomu je třeba přizpůsobit způsob života a cestovat – toto je způsob, jak s nimi můžeme být.“ 

Říká jáhen Paul Bueno. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Vertikála   |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 10:10; repríza pondělí 03:08  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice