V Berlíně byl u příležitosti Dne památky obětí holocaustu otevřen RomArchiv, v Praze se pietní akt uskutečnil v Senátu
V řadě zemí od Washingtonu po Jekatěrinburg se připomínal Den památky obětí holocaustu, který připadá na 27. ledna. Právě v tento den totiž v roce 1945 došlo k osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim. My se teď ohlédneme za vzpomínkovými setkáními v Praze a v Berlíně.
Den Památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti se každoročně připomíná i v historických prostorách Senátu České republiky. Za romskou menšinu na něm promluvila psycholožka Monika Mihaličková.
„Údajně i můj dědeček, kterého já jsem nezažila, měl na předloktí vytetované číslo. Jeho dva bratry do lágru ani nedovezli. Jednoho zastřelili a druhého oběsili. Děda ty hrůzy přežil, ale nikdy o nich nechtěl mluvit.“
Monika Mihaličková však nemluvila jen o minulosti, ale i o současnosti. Připomněla loňské komunální a senátní volby, kdy v předvolební kampani v Mostě zazněly i slogany typu: „Vystavíme vesnici pro lůzu“, „Ani deratizační prostředky na tu havěť nestačí", nebo „Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit“.
„A to mě přivádí na otázku, zda to tu není znovu? Zda znovu někdo nechce strkat lidi za ostnaté dráty a přijímat konečná řešení? Protože, jak jinak si můžeme vysvětlit slova, která ve volební kampani zazněla? Co všechno si představíte, když se řekne: Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit?“
Tomu Monika Mihaličková čelí následovně.
„Nechci, aby se něco podobného opakovalo. Proto jsem se rozhodla tomuto jednání postavit a podala jsem trestní oznámení. A přidalo se ke mně mnoho dalších občanů. Policie České republiky nám minulý týden doručila vyrozumění, ve kterém uvádí, že v případě politického uskupení, které v komunálních volbách uspělo, se o trestný čin ani přestupek nejedná a případ odložila. Naopak v případě strany, která neuspěla, bylo trestní oznámení označeno jako možný přestupek a Policie ho předala k dalšímu řešení. Zajímavé, že ano?“
V Berlíně byl u příležitosti Památného dne obětí holocaustu otevřen RomArchiv
V Německu se Den památky obětí holocaustu připomínal v Berlíně u Památníku Sintů a Romů zavražděných za národního socialismu, který se nachází mezi Braniborskou bránou a budovou Říšského sněmu. Během vzpomínkového setkání se četly i dopisy Romů z doby holocaustu, které je možné najít v digitálním romském archivu. Ten byl spuštěn minulý týden. Kurátorkou sekce o holokaustu je Karola Fings.
„Projekt Hlasy obětí shromáždil materiály z dvaceti zemí včetně Česka a Slovenska. Spolupracovala jsem na něm s týmem třinácti dalších vědců z různých zemí. Dokumenty pocházejí převážně z archivů, ale z části jsou i v soukromém vlastnictví.“
Digitální romský archiv má adresu RomArchive.eu.
„Je tam sekce s názvem Hlasy obětí, ve které najdete šedesát dokumentů. Každý dokument je tam naskenovaný, k tomu je jeho přepis, audionahrávka a komentář. Kromě toho je možné si tam přečíst také zprávu o zemi, ze které pochází. Ráda bych pozvala všechny, aby s tímto materiálem pracovali – je k dispozici v němčině, angličtině a romštině a také v původních jazycích, ve kterých jednotlivé dokumenty vznikly. A já doufám, že lidé a především historici budou intenzivněji vyhledávat tyto dokumenty, které byly dlouho přehlíženy.“
Jedním z dokumentů je velice krátký dopis na rozloučenou, který v březnu 1945 napsal sedmnáctiletý Anton Reinhardt Bühler krátce před svým zastřelením. V romštině zní následovně.
Miri drago daje
Me mangav te bičhalav tumenge
mire palune manglipa
kaj či ka dikhav tumen palem.
Mangav tumenge sa lačho
sastipe
thaj lungo trajo.
Lokhi raći
Anton Bühler
To v překladu znamená:
Moje milá mámo,
chtěl bych Vám sdělit své poslední přání, protože už Vás nikdy neuvidím.
Přeji Vám pevné zdraví a dlouhý život.
Dobrou noc
Anton Bühler
