Férové bydlení: Šance na bydlení pro ty, kteří jsou v bytové tísni

Iveto, kde jste žila předtím, než jste přešla do azylového ubytování?

„Byla jsem úplně bez střechy nad hlavou, zůstala jsem na ulici. Půl roku.“

Těhotná?

„Ano.“

Jak jste to zvládala?

„Bylo to hodně těžké. Seznámila jsem se s lidmi, kteří už na ulici bydleli a ti mi v začátcích dost pomohli. Ale na ulici jsem zůstala v zimě, v tom nejhorším období.“

Po celou dobu nás tu svým krásným hláskem doprovází Vaše dcera. V tomto bytě o rozloze cca 40 m2 bydlíte s Vaším přítelem. On pracuje a Vy jste na mateřské?

„Ano, přesně tak.“

U mikrofonu už mám Pavlínu Radlovou, která vede azylový dům v Mladé Boleslavi. To je právě ten azylový dům, který pomohl Ivetě. Jak to tenkrát bylo?

„Paní Horvátové jsme pomohli po telefonické intervenci sociální pracovnice z Prahy 9. Ta mě požádala, jestli bychom nedokázali paní Horvátové pomoci. A protože jsme zrovna měli volný pokoj, zadařilo se a my jsme paní Horvátovou hned přijali. I když byla bez jakýchkoliv prostředků a nemohla platit ještě skoro měsíc a půl.“

Za jak dlouhou dobu jste jí našli byt?

„Po necelých třech měsících.“

Jak se to povedlo?

„Právě díky našemu projektu Férové bydlení, který umožňuje klientům zprostředkovat bydlení od majitelů, kteří jsou ochotni ubytovat romské rodiny nebo romskou matku s dítětem.“

R-Mosty zprostředkovávají šance na bydlení těm, kteří jsou v bytové tísni. Oslovují k tomu širokou veřejnost, majitele nemovitostí, kteří v pronajímání bytů vidí i způsob jak podpořit lidi ve snaze o zlepšení vlastního života. S projektem nás seznámí jeho ředitel Jakub Čihák:

„Pokud žadatel zařazený do programu Férové bydlení prokáže, že není schopen sehnat si vlastními silami byt - na volném trhu, ale i mezi obecními a veřejnými byty - zařadíme ho do pořadníku. Ve chvíli, kdy se objeví volný byt, tak ho spárujeme s majitelem bytu. Snažíme se, aby zájemce uzavřel s majitelem, který je angažovaný v našem projektu, nájemní smlouvu. Dále poskytujeme nezbytnou asistenci k tomu, aby si ten člověk bydlení udržel.“

Prověřujete si toho, komu pomáháte? Jestli například v minulosti neměl dluhy na bydlení?

„S každým uchazečem vyplňujeme tabulku. Říká nám, jaké má zhruba příjmy, jaké má výdaje. Z toho nám vyjde finální rozpočet. My se snažíme, aby došlo ke kontaktu zájemce s majitelem, jehož byt by byl pro klienta dlouhodobě dostupný a udržitelný. O udržitelnost nám jde především.“

Jaké jsou základní standartní podmínky pro to, aby se klient ocitl ve vaší databázi?

„Zájemce musí prokázat, že skutečně je v tíživé životní situaci spojené se ztrátou bydlení a že má na trhu s bydlením nějaké objektivní překážky. Většinou se jedná o romské rodiny, romské samoživitelky, u kterých už z praxe víme, že čelí extrémně vysoké diskriminaci. Podle průzkumů až 90 % Čechů nechce Romy za své sousedy a nechtěli by jim ani pronajmout svůj byt. My se tedy snažíme vyhledávat těch pár procent majitelů, kteří vlastní byt a neřeší, jakého je člověk etnika. Prostě jen chtějí pomoci někomu, kdo by rád bydlel. Zkrátka někdo chce bydlet, má na to peníze, a někdo má byt a chce ho za peníze pronajmout.“