Romské ženy se chtějí soudit kvůli neoprávněné sterilizaci

5. duben 2005
Pod kůži

Romských žen, které se chtějí soudit kvůli neoprávněné sterilizaci, přibývá. V Ostravě se dokonce sdružily do spolku a chtějí zakládat internetové stránky. Dnes odjíždějí do Brna za ombudsmanem. Už půl roku má na stole jejich stížnosti a ony chtějí znát výsledky jeho šetření. Mají sice početné rodiny, ale s tím, že už nemohou mít děti, se nevyrovnaly.

Projev občana: Je mi těžko, protože bych chtěla taky mít miminko ještě, že a na to ještě nejsem stará. S mým mládím, no. A je mi hrozně, no jak vidím, já začnu to miminko líbat a to až, já jsem hotová, no.

Andrea Čánová: Říká 39letá Jiřina Dzurková z Ostravy. I ona podstoupila podle svých slov nedobrovolnou sterilizaci. Dosud se o svém problému styděla mluvit, odvahu do žil jí nalil až případ paní Ferenčíkové. Ta se rozhodla podat na nemocnici, kde jí podvázali vaječníky žalobu. Eva Kijonková, mluvčí vítkovické nemocnice Blahoslavené Marie Antoníny na chystaný soudní spor reagovala takto.

Eva Kijonková: My se domníváme, že nemocnice postupovala správně, že o tom máme všechny doklady, nebráníme se tomu, aby nezávislí odborníci, třeba i znalci ten případ posoudili.

Andrea Čánová: Odvaha Heleny Ferenčíkové soudit se s nemocnicí přidala na bojovnosti i dalším romským ženám.

Helena Ferenčíková: Budeme se taky o tom, jako bojovat, protože jako nám to nabízeli tak, že ani nám to nevysvětlovali a tak, jako ano, bojujeme o to.

Projev občana: Dodává mi to sílu, se podpoříme navzájem.

Andrea Čánová: Reakce většiny nemocnic je stejná, o žádné nedobrovolné sterilizaci nemůže být ani řeč. Ženy s tímto zákrokem souhlasily a podepsaly potřebné papíry. Helena Balogová z Ostravy dokumentaci podepsala také, jen nevěděla, co podepisuje, protože je negramotná.

Helena Balogová: No souhlasila jsem s tím, protože já jsem nevěděla, neumím číst, psát, takže jsem nevěděla, co podepisuji, jsem byla pod těmi kapačkami ty dva dny, no tak potom, tak on mi právě potom řekl ten doktor, jako děcka už nebudu mít.

Andrea Čánová: Romské ženy zastupuje právnička Michaela Tomesová. Teď shání zdravotní dokumentaci k asi třem desítkám případů z Ostravska.

Michaela Tomesová: Chystáme žalobu, kterou v nejbližším asi měsíci podáme také u Krajského soudu v Ostravě. Samozřejmě se chystáme na dokumentace všech dalších žen a postupně bychom mohli podat žaloby, jako případy na dalších soudech, přibývají ženy z Karviné, Frýdku - Místku.

Andrea Čánová: Čtyřicetiletá paní Jana je z Frýdku-Místku, má 7 dětí a už žádné mít nemůže.

Projev občana: Já jsem byla už po porodě a sociální pracovnice mě k tomu donutila, abych na tu sterilizaci šla, že jako nechce, abych měla další děti. Tak jsem šla, ale nevěděla jsem, co to je ta sterilizace jo, akorát jsem věděla, že to je nějaká operace, když budu chtít, tak si to zase půjdu operačně jo nějak udělat, že ty děcka budu mít zpátky.

Andrea Čánová: Starostka Frýdku-Místku Eva Richtrová odmítá, že by její sociální pracovnice některé ženy nutily ke sterilizaci.

Eva Richtrová: Můžu se zkusit zeptal, samozřejmě, jestli něco takového z úst nějaké sociální pracovnice tedy vzešlo nebo ne, ale já bych teda o tom silně pochybovala.

Andrea Čánová: Právnička Michala Tomesová říká, že ženám lékaři podvázali vaječníky většinou těsně před porodem císařským řezem.

Michala Tomesová: Lékaři jim pár minutek před tou operací jim dali papír s tím, že ho mají podepsat a samozřejmě ta žena nevěděla přesně co, protože před porodem se podepisuje těch papírů jako několik a musí se narychlo různé údaje, že jo poskytovat lékařům. Takže nevědouc, co vůbec podepisují, bez jakéhokoliv poučení, informace, byla sterilizace vykonána v průběhu toho císařského řezu. Takhle vypadá, myslím, většina z těch případů.

Andrea Čánová: Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Vítězslav Klíma potvrzuje, že jejich úřad se těmito případy začal zabývat.

Vítězslav Klíma: Ministerstvo zdravotnictví ustavilo k řešení stížností romských žen na sterilizace poradní sbor, který je orgánem paní ministryně. Tento poradní sbor zatím eviduje 72 případů.

Andrea Čánová: Romským ženám, které prodělaly sterilizaci pomáhá občanské sdružení Vzájemné soužití. V jeho čele stojí Kumar Višvanatan. Nemyslí si ale, že by za těmito případy byl rasismus.

Kumar Višvanatan: Dnešní společnost není společnost, kdy odborník rozhodne všechno a pacient je jenom objekt, ale bohužel takový vztah stále trvá v lékařství, stále si neuvědomují, že s pacientem nebo rodící ženou a tak dále musí jednat jako partner.

Andrea Čánová: Ostravský soud zatím přijal 1. žalobu proti nemocnici. Vše nasvědčuje tomu, že rozhodnutí bude mít precedentní dopad.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: ada
Spustit audio

Více z pořadu