Rozpad židovského života: 167 dní druhé republiky

4. prosinec 2016

O radikalizaci společnosti po Mnichovu, o tom, jak Čechoslováci ještě před příchodem Hitlera zaváděli protižidovská opatření, ale i o statečných lidech, kteří antisemitismus nepřijali, pojednává nová kniha „Rozpad židovského života: 167 dní druhé republiky“. Kolektivní monografii editovali Marcela Zoufalá a Jiří Holý z Centra židovských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Marcela Zoufalá: „Je mi velkou ctí vás jménem pražského Centra židovských studií přivítat na prezentaci Rozpad židovského života: 167 dní druhé republiky, hned za malý okamžik po mně promluví profesor Jiří Holý, který vám knihu zevrubně představí. Ráda bych vám řekla, že kniha vyšla v nakladatelství Academia.“

Druhá republika trvala jen 167 dní, ale i tak krátká doba stačila, aby se křehká demokracie první republiky postupně úplně zhroutila. Společnost se fašizovala a hledali se viníci neutěšeného stavu. Kniha ukazuje, že tak jako v minulosti, i za druhé republiky mnozí nacházeli viníky v židovském obyvatelstvu.

Marcela Zoufalá: „Chtěla bych jen říct, že kolektivní monografie je společným dílem 9 autorů, z nichž tady můžu přivítat například paní docentku Blanku Soukupovou, která je autorkou hned dvou studií, z nichž jedna je úvodní, dále jsem tam vzadu zahlédla Jakuba Drápala. A samozřejmě tady pan profesor Holý je nejenom editorem, ale i autorem jedné ze studií…“

Profesor Holý do knihy přispěl kapitolou o lidech, kteří nepřijali protižidovský diktát druhé republiky, například o protestantském teologovi Přemyslu Pitterovi nebo o levicovém novináři Janu Krejčím. Kapitolu nazval Milena Jesenská a ti druzí.

Jiří Holý: „Milena Jesenská už dnes není známá jen jako přítelkyně Franze Kafky, ale i jako vynikající novinářka. V době kolem Mnichova spočívá vrchol její kariéry. V té době byla redaktorkou Peroutkovy Přítomnosti a přímo na místě zkoumala situaci v pohraničí a také mezi židovskými uprchlíky z Německa a Rakouska. Psala články velmi dobře informované, empatické a také velice emotivní. Myslím, že patří k tomu nejlepšímu, co tehdejší žurnalistika přinesla.“

Dodává Jiří Holý. Historik Jaroslav Šebek se ve své stati věnuje katolickému antisemitismu, historik médií Petr Bednařík pak protižidovským tendencím v dobovém tisku. Profesor Holý dále vyzdvihuje dva příspěvky autorů mladší generace – literárního vědce Michala Topora, který napsal o zapomenutém historikovi židovského původu Evženu Steinovi, a také text právníka Jakuba Drápala:

Jiří Holý: „Ten se zabývá postupem právní komory, která sama iniciativně zahájila perzekuce proti židovským advokátům. To byly dvě profesní komory – lékařská a advokátní – které se zachovaly dost nekorektně a nekolegiálně a velmi drsně a brutálně.“

Jedinečnost publikace spočívá podle Jiřího Holého v tom, že zkoumá druhou republiku z pohledu historie mentality, zaměřuje se tedy zejména na změnu v myšlení lidí:

Jiří Holý: „Československo je tradičně považováno za demokratickou zemi a najednou se ta demokratická mentalita otřásla, sice pod nárazem zvenčí a pod tlakem, ale zdá se, že přece jenom nebyla tak pevná, když tolik občanů, třeba katolíků, jak se ukazuje v té studii, nebo pravicově smýšlejících intelektuálů, mohlo tak snadno podlehnout autoritativnosti a totalitarismu.“

Dodává Jiří Holý. Obálku knihy zdobí působivá fotografie chanukového svícnu za oknem s výhledem na budovu s nacistickou vlajkou.

Marcela Zoufalá: „Zvolili jsme ji pro tu symboliku, ačkoli je pořízena v Německém Kielu v roce 1931, v židovském kalendáři 5692, v osmý večer Chanuky, kdy žena rabína Postnera Rachel tuto fotografii pořídila a dozadu na ni napsala – Judea umírá, říká vlajka, ale Judea bude žít navěky, říkají světla…“

Uzavřela prezentaci knihy Rozpad židovského života: 167 dní druhé republiky její editorka Marcela Zoufalá.

autor: Leona Matušková
Spustit audio