Roztodivný svět měsíců planet: Kde se vzaly – a mohou hostit život?
Mezi měsíci ve Sluneční soustavě najdeme i kandidáty na možný výskyt života. Co je v tomto pátrání nového – a co víme o vzniku některých měsíců?
Náš Měsíc se zřejmě zformoval po srážce s jiným tělesem velikosti planety a „uloupl“ si ze Země pravděpodobně více „perníčku“, než se dříve uvažovalo – ze čtyř pětin je prý tvořen materiálem naší planety. Některé měsíce se mohly zformovat z materiálu, který zbyl po vytvoření planet samotných, planety si však svou gravitací mohly přitáhnout i tělesa odjinud.
Kde se vzaly, tu se vzaly
To je zřejmě případ Neptunova největšího měsíce Tritonu, který jako jediný velký satelit obíhá proti pohybu své planety – po tzv. retrográdní dráze. Tento ledový měsíc s dusíkovou atmosférou je geologicky aktivní, z jeho nitra tryskají gejzíry amoniaku a ledu. Mars má dva malé měsíčky Phobos a Deimos, které obíhají tak blízko, že se téměř ztrácejí v jeho záři. Tvarem připomínají bramboru a astronomové se domnívají, že jde o úlomky větších těles, která do sebe v blízkosti Marsu kdysi narazila. Uranův měsíc Miranda se zřejmě znovu poskládal po kosmické kolizi; snímky sondy Voyager 2 ukazují jeho povrch jakoby složený z různých menších dílů.
Život po ledem?
Pro astronomy jsou asi nejzajímavější ledové měsíce – Jupiterovy Europa, Ganymedes a Callisto a Saturnovy Titan a Enceladus. Ty totiž zřejmě disponují podpovrchovými oceány vody, a tudíž mohou mít podmínky pro základní pro-biotické ingredience. Nejnovější poznatky na toto téma přinesla studie chemických procesů v podpovrchovém oceánu právě na malém pětisetkilometrovém Enceladu.
Prameny:
Jiří Grygar: Vesmír, jaký je. Praha, 1997
Antonín Rükl: Pohledy do vesmíru. Praha, 2005
Wikipedia: Formation and evolution of the Solar System
Tajemstvi-vesmiru.cz
SciTechDaily.com
Astronomický informační server astro.cz
Vědci ze Southwest Research Institute využili data z kosmické sondy Cassini, která mj. zkoumala vzorky z výtrysků ledových zrnek a vodní páry unikající z prasklin na povrchu tohoto měsíce. Ze studie vyplývá, že procesy na Enceladu, které vědci ze získaných dat namodelovali, mohou podporovat metabolické pochody podobné těm, které se vyskytují na dně pozemských oceánů v blízkosti hydrotermálních průduchů. Řečeno zjednodušeně – mikroorganismy, pokud se na Enceladu skutečně vyskytují, mají o potravu postaráno. Hunter Waite, spoluautor článku v časopise Nature, k tomu poznamenal, že i takovýto malý měsíc může udržovat život způsobem, který překonává naše očekávání.
Související
-
Roztodivný svět měsíců planet: Mrazivý Triton a další zajímavosti
Neptunův měsíc Triton patří k nejstudenějším objektům Sluneční soustavy. A také k méně známým tělesům, kolem kterého zatím prolétla jen jediná sonda.
-
Roztodivný svět měsíců planet: Početné, velké i tajemné
Měsíce, které patří planetám naší Sluneční soustavy, jsou vesměs velmi zajímavá tělesa. Jak jsou velká, čím vědce udivují a jak vlastně vznikla? Postupně si je představíme.
-
Nová teorie: Měsíc je převážně z „vyšplíchlého“ zemského magmatu!
Jak vznikl Měsíc? O zrodu našeho souputníka diskutují vědci už více než jedno století – a někteří z nich jsou přesvědčeni, že už našli správnou odpověď.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
