Růženčina zahrádka: Kamenný kruh nedaleko pramenů Labe

24. listopad 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pramen Labe

Nízkým kamenným valem vyme­zený kruhový prostor o průměru asi 30 metrů se nachází na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n.m. Jeho původ je dodnes tak trochu záha­dou.

Místo zvané Rosengar­ten byste poprvé našli na tzv. Mannově mapě Kr­konoš z roku 1742. Dříve se mu prý říkalo Lung-Schwamm, což je ná­zev pocházející snad z lidového pojmenování léčivého lišej­níku pukléřky islandské, který se zde kdysi hojně vyskyto­val. Nové jméno vymyslel, podle legendy ke Grauparově mapě z roku 1765, hrabě Bedřich Harrach na počest své ženy, hra­běnky Rosy, se kterou se na úbočí Kotle zastavil na jaře ro­ku 1743. Název se ujal a vznikla k němu řada romantických pověstí. V nich je vznik kamenných valů kladen dokonce až do 10. století. Na mapě Johanna Christiana z Wolfsburku z roku 1710 však není Růženčina zahrádka vůbec zakreslena. Jako by ještě neexistovala.
Na počátku 70. let minulého století objevil archeolog Jiří Waldhauser v depozitáři libereckého muzea keramické zlomky, nalezené údajně v areálu Růženčiny zahrádky. Střepy pocházely z období kultury lidu popelnicových polí na přelomu doby bronzové a železné. Waldhauser proto usoudil, že Růženčina zahrádka mohla v pravěku sloužit ja­ko kultovní místo se vztahem k blízkým pramenům Labe. Došlo i na archeologický výzkum Růženčiny zahrádky, provedený archeology královéhra­deckého muzea Jiřím Siglem a Vítem Vokolkem. Podle nich byl kamenný val sestaven do tvaru, připomínajícího stylizovaný růžový květ. Nic, co by blíže datovalo dobu jeho vzniku nenašli a Růženčinu zahrádku proto označili za novověký útvar.

Z navazující odborné polemi­ky na stránkách měsíčníku Krkonoše vyplynuly i další hypotézy. Nakonec však převážil názor královéhradeckých archeologů. Podle nich je období vzniku Mannovy mapy Krkonoš, zaznamenávající popr­vé Růženčinu zahrádku, obdobím realizací rozsáhlých projektů hospodářského využi­tí západních Krkonoš, kde se rozkládalo panství Harrachů. Celá oblast kolem Kotle byla tehdy poseta boudami a sení­ky. Louky se sekaly a byly proto zbavovány kamení. Jak víme, hrabě Bedřich Harrach s manželkou Rosou navštívili úbočí Kotle na jaře roku 1743. Podle archeologů je pravděpo­dobné, že Harrach při této příležitosti kamenný kruh nejen pojmenoval, ale někdy před uvedeným rokem dal z vysbíraného kamení i postavit – do tvaru připomínajícího rů­ži, na počest své manželky a jako symbolické vyjádření držby těchto území.
Diskuse o Růženčině zahrádce brzy umlkla, většina odborníků má věc za vyřešenou. Vy však, chcete-li, můžete věřit třeba pověsti, podle níž se někde v těchto místech nachází „Rýbrcálova zahrádka“ a „Rýbrcálovo žertviště“. Jde prý o „vrch kamením a travou pokrytý“, ke kterému se jde „od Labského vodopádu podle Kotelce“ (tedy Kotle). Na toto obětiště prý lidé přinášeli černé kohouty jako oběť Krakonošovi, s prosbou o labskou vodu. Kdo ví, jak to vlastně bylo.

Kamenný val tzv. Růženčiny zahrádky na svazích krkonošského Kotle nedaleko pramenů Labe

Zdroje:
Waldhauser, J.: Tajemství Růženčiny zahrádky neodhaleno. Krkonoše, č. 3/1972, s. 12–13.
Vokolek, V. – Sigl, J.: Archeologický výzkum Růženčiny zahrady. Krkonoše, č. 4/1972, s. 6–7.
Waldhauser, J.: Byla vyvrácena teorie o pravěkém nebo středověkém původu Růženčiny zahrádky? Krkonoše, č. 5/1973, s. 12–13.
Pracovníci archeologického oddělení Krajského muzea v Hradci Králové: Polemiku o vzniku Růženčiny zahrádky považujeme za uzavřenou. Krkonoše, č. 6/1973, s. 8–9.
Kolektiv autorů: Krkonoše. Turistický průvodce. Jilemnice 1996, s. 62.

Vysíláno premiérově v Planetáriu v březnu roku 2007
a v upravené repríze v Planetáriu č. 48/2012, 24. - 29. listopadu.
Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se od ledna roku 2012 vysílá nepravidelně, každé páté Planetárium v měsíci.

autor: frv
Spustit audio