Šárka Antonín

Antonín Šárka se 5. května okolo poledne nejprve vydal k rozhlasu, kde organizoval vstup do budovy přes střechu. Při bojových akcích před rozhlasem však byl spolu s dalšími zatlačen na náměstí Petra Osvoboditele (dnes náměstí I. P. Pavlova). Odtud se přesunul na Klárov do ústavu slepců – místo, jež bylo předem stanoveno jako nutný rezervní bod pro případné přerušované vysílání –, kde byl až do 9. května. Věnoval se tu především službě slepcům, kteří byli dle jeho slov naprosto bezmocní, a ošetřování postřelených.

V neděli ráno se spolu s kolegy snažil dopravit do rozhlasu. Chtěli získat informace o aktuálním dění. „Vypravili jsme se tři. (…) Já s Ing. Technikem šli jsme přes Malostranské náměstí, ale při ostřelování tanky (Ing. Technik mohl býti zastřelen) schovali jsme se v jednom domě a pro nemožnost dalšího postupu jsme se asi za 3 hodiny vrátili do Klárova ústavu slepců, který byl stále pod palbou.“

Okolí Klárova a Klárov sám byl po většinu doby povstání ostřelován. „V pondělí byli Němci odhodláni prohlédnuti Klárův ústav slepců, kde jsme měli jak uvedeno všechny aparatury a vozy. Odsun z Klárova ústavu nebyl možný, protože celá trať ze předu i ze zadu byla hlídána Němci s pancéřovými pěstmi a granáty, cca 50 m od sebe vzdálených, protože drželi hlavní spojovací silnici mezi Bajkalem a Filosofickou fakultou.

Ve středu ráno jsme byli mezi dělostřeleckou přestřelkou (ústav byl několikrát zasažen na střeše) – asi 20 přítomnými tanky německými, které byly na náměstíčku před ústavem a prvními ruskými tanky, které sjížděly Chotkovou ulicí.“

Spolu s Atonínem Šárkou byl v ústavu slepců také Alfred Technik.

Věk v květnu 1945: 37 let
Povolání: referent rozhlasu
Bydliště: Praha