Scientia potestas est – Vědění je moc

18. březen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Světlo z vysokých pecí ve městě Coalbrookdale na obraze Philipa Jamese de Loutherbourg z roku 1801

O vědě a společnosti, historickém budování vědeckých zítřků, sociálním konstruktivismu a sociálním darwinismu.

Stručné heslo o síle vědění, které by se vešlo i na twitter, razil začátkem 17. století Francis Bacon. Sám byl přitom živoucím důkazem, že mezi věděním a mocí skutečně nějaká kauzalita bude. Jestliže v pubertě udivoval svými znalostmi a intelektuálními schopnostmi, v dospělosti proslul rychlou a závratnou kariérou, v níž to postupně dotáhl až na lorda kancléře. Přišel pak sice k nějakým škraloupům ohledně korupce, ale také pomohl vytvořit personální unii Anglie a Skotska. Takže u Stuartovců na trůně to měl Francis Bacon dobré.

Jestliže Bacon takhle zkraje novověku mluví o vědění coby nástroji moci, má tím na mysli zejména moc podmanit si přírodu. Navazuje na silnou ostrovní tradici prakticky zaměřeného výzkumu, v němž vynikal už jeho jmenovec Roger Bacon ve 13. století, kdy to ještě nebylo takříkajíc „v módě“. Vědění se ale postupně stane i mocí politickou a společenskou: s pomocí vědy si můžeme podmanit nejen živly, ale i obyvatele a poddané. Sám Francis Bacon napsal i krátké dílko, kde na způsob Utopie, vize od jeho krajana Thomase Mora, popisuje ideální (či spíše idealizovanou) společnost s ústředním postavením vědy. Není to ale ještě nic proti tomu, s čím přijdou Francouzi pod vlivem osvícenství, i když to bude až v 19. století.

Auguste Comte

Tehdy se posiluje zájem o vědecké zkoumání společnosti, která se zásadně proměňuje v důsledku průmyslové revoluce. A na scénu přichází pan Auguste Comte, dnes známý zejména jako zakladatel sociologie. Comte vlastně zastával stejný názor jako Bacon: je zapotřebí uspořádat vědy, zavést jim jednotnou metodu, věnovat bádání příslušný čas – a ejhle, nakonec se objeví všechny informace, které potřebujeme znát. Bacon je sice empirik ze 17. století a Comte pozitivista ze století devatenáctého, každý si tu vědeckou metodu představuje trochu jinak, ale to už jsou jen takové nuance.

Je ale třeba poznamenat, že Comtův pohled na vztah mezi vědou a politickou mocí má ve své době řadu alternativ. Na druhé straně kanálu La Manche, ve vlasti Francise Bacona, se společností zabývá další pozitivista, Herbert Spencer. Ten ovšem v duchu nejlepších tradic anglického liberalismu říká, že i když rozeznáme všechny zákonitosti v dané společnosti, nikterak nás to neopravňuje následně tu společnost ovlivňovat a přeuspořádávat. Ponechme to prostě na přírodě, která si během hodně dlouhé evoluce sama vyzkoušela ty nejlepší zlepšovací techniky. Není náhoda, že to Spencer píše v době rostoucí popularity Darwinových tezí. I proto se Spencerovo pojetí společnosti označuje jako sociální darwinismus – a je v příkrém rozporu se sociálním konstruktivismem Augusta Comta.

Ruce britského filozofa a sociologa Herberta Spencera. Odlitek, vystavený v Derby Museum and Art Gallery v Anglii
autor: Adam Vidner
Spustit audio