Šíité si připomněli smrt Husajna

11. prosinec 2011

Šíitští muslimové oslavili svůj nejdůležitější svátek, ášúru. Letos se však oslavy neobešly bez násilností ze strany sunnitských radikálů, které si vyžádaly desítky mrtvých mezi šíitskými poutníky. O tom, co je ášúrá, proč je pro šíity důležitá, a také o politickém kontextu letošních oslav, hovoří Jan Fingerland.

Pocity studu, lítosti, zlosti, ale také úlevy a očištění. To vše v sobě obsahuje emocionálně vypjaté období, kterým vyvrcholí každoroční připomínka svátku ášúrá, tedy desátého dne muslimského měsíce muharamu. Tyto oslavy bývají nikoli náhodou srovnávány s křesťanskými pašijemi, a zejména tím, jak se slaví v některých tradičněji založených katolických zemích.

Ášúrá totiž připomíná mučednickou smrt Husajna, jenž byl vnukem proroka Mohameda a také – přinejmenším podle šíitského hlediska – právoplatným nástupcem svého otce Alího i samotného Mohameda v čele obce věřících. Husajnova smrt souvisí s hlavním schizmatem v muslimských dějinách, totiž sporem o to, kdo po nečekané prorokově smrti povede islámské společenství.

Pákistánský šíitský muslim se sebebičuje během svátku ášúrá

Šíité, v arabštině ší’at Alí, strana Alího, prosazovali právě Alího, známého nejen svou zbožností, ale navíc Mohamedova bratrance a zároveň manžela prorokovy dcery Fátimy. Alí byl však úkladně zavražděn radikály ze své strany a tragická smrt potkala i jeho syna, zmíněného Husajna. U Karbaly, která leží v dnešním jižním Iráku, se strhla nerovná bitva, v níž Husajn spolu s dalšími sedmdesáti muži padnul mučednickou smrtí. Zabili ho lidé, kteří – opět přinejmenším podle šíitského hlediska – byli usurpátory moci nad muslimskou komunitou, a navíc zdaleka nedosahovali Husajnovy oddanosti víře. Vlády nad domem islámu se tak až dodnes ujali převážně příslušníci druhé strany, tedy sunnitů.

Důležité pro pochopení náboženského významu tehdejšího Husajnova mučednictví však také je, že tehdejší Husajnovi přívrženci z nedaleké Kúfy nepřišli svému vůdci na pomoc. A tak se každoroční připomínka Husajnovy smrti nese ve znamení šíitských pocitů viny a studu. Muži, a někdy i ženy, se veřejně bičují důtkami, případně se zraňují do krve, a šíitskými městy, a zejména u šíitských poutních míst, se konají průvody rozrušených věřících.

Nejslavnějším poutním místem šíitů – a to nejen během ášúry – je samozřejmě právě Karbala, u které se roku 680 konala tragická bitva. Letos se sem sjelo kolem tří milionů poutníků, většinou ze samotného Iráku, ale kolem šesti set padesáti tisíc i ze zahraničí, většinou z Íránu a dalších šíitských zemí oblasti. Ášúrá každoročně představuje zatěžkávací zkoušku z hlediska bezpečnosti poutníků. Loni ji poprvé zajišťovaly irácké bezpečnostní síly samy, bez pomoci Američanů.

Šíitští muslimové v Iráku během svátku ášúrá

Letošní oslavy u Karbaly proběhly poklidně, ale na jiných místech Iráku, ale také v Afghánistánu a Pákistánu zaútočili sunnitští radikálové na šíitské věřící, přičemž se počet obětí pohybuje kolem stovky. Někteří analytici se obávají, že tyto atentáty předznamenaly období zhoršených vztahů mezi sunnity a šíity na celém Blízkém východě, a to také kvůli dění v zemích, jako je Sýrie nebo Bahrajn, kde příslušníci jedné z komunit, ať už sunnitů nebo šíitů, vládnou většině složené z členů druhé komunity.

autor: fgl
Spustit audio