Slavení Velikonoc
V evropských zemích se odpradávna na konci zimy a na počátku jara slaví Velikonoce. Tento svátek má několik symbolických rovin: Pohanský význam Velikonoc jakožto svátků jara, plodnosti, nového života, zajíčků a kuřátek má v lidovém folklóru a fantazii své trvalé místo. Pomlázky z proutí a malovaná vajíčka ukončují panství zimy a ohlašují nový, svěží a zelený začátek vegetace.
Křesťanský význam Velikonoc spočívá v každoročním připomínání utrpení, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. K velikonočním zvířátkům a kraslicím přibývá křesťanský symbol beránka, tedy beránka Božího, který snímá hříchy světa.
Tento symbol nás ale přivádí k nejstarší a nejpůvodnější významové rovině Velikonoc, k židovskému svátku Pesach. Je to nejdůležitější svátek židovského kalendáře, nejdůležitější rodinná domácí oslava celého roku. U velikonočního stolu by se měla sejít celá rozvětvená rodina, tedy pokud možno čtyři generace příbuzných, kteří společně vzpomínají na slavné vysvobození židů z Egypta, které má každý žid prožívat tak, jako by se týkalo právě jeho, nejen pradávných předků v dobách Mojžíšových.
Pesachový seder, tedy židovská velikonoční hostina, je každoroční vzpomínkou na velikonoční hod beránka, kterým kdysi v Egyptě započal triumfální pochod židů ven z ponižujícího otroctví, směrem k novému životu ve svobodě a důstojnosti. Hostina trvá několik hodin, je to vlastně celovečerní párty. Skládá se z několika chodů, prokládaných zpěvem, čtením velikonočního příběhu, hojným popíjením vína a chroupáním macesů, tedy zvláštního velikonočního pečiva. Slavnostně prostřený stůl se stává posvátným oltářem, každý chod a každý pokrm, všechny barvy, tvary, chutě a vůně mají hluboký symbolický význam, o kterém si spolustolovníci vyprávějí.
Nejmladší synek se ptá na jednotlivé části slavnosti a otec, hlava rodiny mu laskavě odpovídá. Společné jídlo se stává svátostí, rodina je jím stmelena a spojena s tradicí celého národa, s odkazem dávných předků. Není divu, že společné slavení Velikonoc patří k nejsilnějším vzpomínkám židovských dětí. Bývá také zvykem pozvat známé a přátele, židy i nežidy, aby se i oni mohli nadýchnout sváteční, neopakovatelné atmosféry židovských Velikonoc.
