Slunce si dělá, co chce – a bude prý „jančit“ častěji
Aktivní procesy na Slunci, naší mateřské hvězdě, zajímají odborníky mnoha vědních oborů, astronomy samozřejmě nevyjímaje.
Než se budeme věnovat Slunci, rád bych připomněl, že v pondělí 16. května od 4 hodin 27 minut SELČ můžeme být svědky začátku částečného zatmění Měsíce, které – už mimo naši oblast – přejde v zatmění úplné. Neuvidíme jej proto, že Měsíc čtvrt hodiny před ním, tedy v 5 hodin a 15 minut, zapadne. Zakrytý měsíční disk bude prý možná tmavší a červenější než obvykle – do stratosféry se totiž dostal prach z výbuchu sopky Tonga z poloviny ledna.
Žhavé a skvrnité Slunce
Pojďme ale k slunečnímu tématu... Skvrny, erupce, protuberance i procesy ve sluneční koróně jsou zdrojem záření a částic často obrovských intenzit a energií. Slunce není jen koulí žhavého plynu, za aktivitu pravděpodobně může jeho silné magnetické pole. Nejnápadnějším projevem sluneční činnosti jsou sluneční skvrny.
Slunce plné skvrn vídáme málokdy, obvykle jich je velmi málo a jsou i období, kdy nejsou vidět žádné. Skvrny jsou oblasti asi o 1500 až 2000 stupňů chladnější než okolní fotosféra, jejíž teplota dosahuje 6000 stupňů. Tmavé jsou jen ve srovnání se žhavějším okolím. Podle pohybu skvrn přes disk Slunce můžeme sledovat, jak se naše hvězda otáčí kolem své osy. Jedna otočka vůči Zemi trvá přibližně 27 dnů.
Trvanlivost skvrn je různá – největší mohou přetrvat až čtyři otáčky Slunce, nejmenší skvrny mizí i za několik hodin. Různé jsou i jejich rozměry; velké jsou srovnatelné s velikostí naší planety a vidět jsou i prostým okem – ovšem jen přes spolehlivý speciální filtr, jinak hrozí poškození nebo dokonce i ztráta zraku.
Sluneční skvrny a sluneční cykly
Astronomové vysledovali, že množství skvrn se mění se zhruba jedenáctiletým cyklem sluneční aktivity. Zásluhu na tom má především německý astronom 19. století Heinrich Schwabe. Jeden z těchto cyklů označený číslem 24 skončil v prosinci 2019 a vyznačoval se nikoliv obvyklým jedním, ale hned dvěma výraznými vrcholy. V maximu je skvrn nejvíc.
I když se neustále zlepšují schopnosti předpovídat sluneční aktivitu, stále ještě plně nechápeme mechanismy, které jsou za tyto cykly zodpovědné. Podle všeho se měl nový cyklus s číslem 25, který právě probíhá, vyznačovat nevýraznou aktivitou. Předpovědi agentur NASA, International Space Environmental Service a dalších odborných agentur vycházely z pozorování slunečních skvrn a z dalších parametrů. Slunce je ale od začátku nového cyklu čím dál aktivnější a tento trend zesiluje – naše hvězda si prostě dělá co chce.
Co z toho vyplývá? Že můžeme čekat častější a silnější sluneční bouře se všemi jejich negativními projevy, včetně ohrožení elektronických a energetických systémů na Zemi i u kosmických sond na oběžné dráze. Astronomové ale podotýkají, že vše zlé je i k něčemu dobré. Pokud se potvrdí, že aktuální sluneční cyklus bude doprovázen silnou aktivitou Slunce, přijdou si totiž na své přijdou milovníci polárních září. Tato krásná nebeská představení by se prý mohla objevovat i v našich zeměpisných šířkách.
Související
-
Staří astronomové a sluneční skvrny
Naše Slunce, stejně jako žádná jiná hvězda, nemá pevný povrch. Je to jen koule žhavých plynů, která v určité hloubce přestává být průhledná. Této neprůhledné slupce...
-
Kde se berou „kaňky“ na Slunci a co o sobě vzkazujeme mimozemšťanům
Sluneční skvrny: astronom Michal Sobotka – Signály do vesmíru, 2. část: fyzik Vladimír Kopecký – Příběhy s nulou: Korunovace Karla Velikého – Kniha: Ze zámoří do Čech
-
Slunce, jak ho svět neviděl. Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila k hvězdě na 48 milionů km
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka