Sociální bydlení „po česku“
Kdo by měl nést zodpovědnost za sociální byty? Má být sociální bydlení za odměnu, nebo je to podmínka, aby se mohl člověk na okraji společnosti odrazit ode dna? Existuje v Česku nějaká obec nebo městská část, která si fond sociálního bydlení buduje s rozmyslem a dlouhodobější vizí? Odpovědi hledá pořad Za hranou.
V programovém prohlášení vlády se sice můžeme dočíst, že sociální bydlení je vládní priorita, v praxi to ale zatím moc poznat není. Na začátku května se sice sešla meziresortní komise, která má za úkol dát dohromady koncepci sociálního bydlení a navazující zákon, ovšem už teď lze s jistotou říci, že než vstoupí v platnost, obce a městské části stihnou dokončit privatizace bytových fondů a sociální byty opět nebudou.
Když bydlení není zásluha, ale právo
Zatímco v Česku sociální bydlení neexistuje zatím ani na papíru, v některých zemích se v této oblasti čile experimentuje a pomalu se začíná prosazovat koncept tzv. housing first. Vychází z pozorování, že když se člověku z ulice nabídne bydlení, je potom schopný začít efektivněji řešit své další problémy.
Začaly s tím Spojené státy už na konci osmdesátých let. Jako oficiální politiku pro boj s bezdomovectvím tento koncept přijala Kanada a Finsko. Ve čtyřech velkoměstech ho zavádí také Francie. Lidé na ulici v Česku si zatím musí poradit bez něj.
Čekání na koncepci
Podle místostarosty Prahy 3 Matěje Stropnického (Strana zelených) není vyloučeno, že až konečně zákon o sociálním bydlení spatří světlo světa, bytové fondy měst a obcí už budou zprivatizované: „Některé odhady mluví o tom, že zákon začne platit nejdříve v roce 2017. Nabízí se otázka, jestli tím zainteresované strany nesledují zájmy developerů a stavebních firem, které se pak budou obcím nabízet, že jim sociální byty postaví na zelené louce.“
Na Praze 3 se proto snaží schválit vlastní návrh koncepce sociálního bydlení pro tuto městskou část. „Už teď si radnice nechává byty, které se neprodají při první vlně nabídek,“ popisuje Stropnický a dodává, že koncepci by chtěli schválit do léta a měla by znamenat vznik několik sociálních domů, kde by kromě bytů byly k dispozici také navazující služby pro lidi, kteří potřebují podpořit své kompetence bydlet.
V sociálních domech by lidé bydleli ideálně jeden rok. Během dvanácti měsíců by se měli např. naučit platit pravidelně nájem a také by měli najít zaměstnání, které si budou umět udržet.
Do svých rukou berou sociální byty i neziskové organizace
V Praze se teď objevil zbrusu nový projekt, šest sociálních bytů otevírá Arcidiecézní charita Praha, tedy nezisková organizace. Hlavním impulzem byly matky s dětmi, klientky azylových domů Charity, které často nejsou schopné azylové domy opustit a sehnat si komerční nájemné bydlení.
Podle zkušeností Arcidiecézní charity Praha není ve většině případů cenově dostupné bydlení jedinou potřebou, kterou sociálně slabá rodina má. Proto jsou součástí sociálních bytů také navazující sociální služby. Provozní dotací ve výši 70 tisíc korun přispěla na 6 sociálních bytů také Městská část Praha 18 Letňany.