Vlastimil Zeman

Člen skupiny I. housle

Pocházím z Ledče nad Sázavou, kde jsem také začal chodit v 6 letech do LŠU na housle. Zpočátku mě to bavilo, pak jsem začal housle bytostně nenávidět.

Otec – houslista amatér - hrál v kvartetu LŠU, tedy se brzy dozvěděl, že nechodím do školy ale za školu (za housle). Tedy díky jeho pevné ruce jsem u houslí zůstal, za což jsem rád, jelikož housle se pro mě staly vším.

Souběžně s houslemi jsem hrál i na violoncello u učitele, který mě naučil mít rád hudbu a oba nástroje. Mezi nástroji jsem váhal, ale housle vyhrály.

Byl jsem rok na gymnáziu v Ledči, pak jsem přešel na Pražskou konzervatoř, poté na HAMU. Při studiích HAMU jsem působil dva roky ve FOKu a rok po vojně také. Rok jsem strávil v armádním souboru – forma vojny pro muzikanty, byl jsem tam jako koncertní mistr.

V roce 1986 jsem nastoupil do SOČRu - letos jsem začal 31. sezonu ve skupině I. houslí, prošel jsem všemi možnými komorními a symfonickými tělesy: Sukův komorní orchestr, Talichův komorní orchestr, PKO, Collegium Gabriely Deméterové, s Pavlem Hůlou spolupracuji v souboru Praga Camerata, s kolegy a kamarády máme malý soubor Muzika Lucis Praga – hrajeme hlavně o prázdninách na Šumavě.

Jaký je můj nástroj?
Hraji na nástroj od českého houslaře Vladimíra Pilaře z roku 1968, který jsem získal od bývalého koncertního mistra SOČRu Bohuslava Purgera.

Jaký byl můj dětský sen?
Kdybych nedělal hudbu, tak mě vždy zajímala historie a archeologie, tedy bych určitě dělal něco takového.

Co mě baví?
Četba, turistka, kolo, běžky a rybaření, které mě provází od malička.

Sledujte nás