Sokolové slaví 150. let. Odolali nacismu i komunismu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Představení tanečního studia Sokola Michle

Nejen dosažení tělesné zdatnosti, ale také rozvoj ducha – o to už sto padesát let usilují sokolové. Oslavy tohoto výročí vyvrcholí zítra, kdy začne už patnáctý Všesokolský slet. Etické ideály a vlastenectví stojí za hrdinstvím, které členové Sokola prokázali v obou světových válkách i později. Jednou z osobností protinacistického odboje byl Jan Zelenka­-Hajský.

Jan Zelenka-Hajský se pravděpodobně v lednu 1942 ujímá parašutistů, kteří se připravují na provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po dohodě s vedením sokolské odbojové organizace Jindra jim obstarává první spolehlivé byty nebo potravinové lístky. Zúčastňuje se i vlastních příprav atentátu. Podle regionálního historika Pavla Koukala je později označován jako „Náčelník pachatelů atentátu“.

„Takhle ho vlastně v některém z těch spisů označili sami Němci. No a my jsme vlastně dlouho trpěli tím, že Zelenka-Hajský a celý ten velmi široký okruh jeho spolupracovníků není doceněn.“

Župní akademie v Sokole Říčany a Radošovice

Jan Zelenka byl v době kolem atentátu řídícím učitelem chlapeckých obecných škol v Praze-Vršovicích. V meziválečném období se pohyboval v severních Čechách.

„Na počátku první republiky prezident T. G. Masaryk přímo vyzval české učitelstvo, aby šli pomoct těm ohroženým českým menšinám v pohraničních oblastech. Spousta těch vlasteneckých učitelů se přihlásila a skutečně šla na pomoc.“

Pavel Koukal, autor publikace Sokolové proti Hendrichovi, zdůrazňuje, že sokolové ze severu Čech pomáhali zajišťovat historickou událost světového významu, jakou atentát je. Krátce po příchodu do Prahy zorganizoval Heydrich svou nejrozsáhlejší protisokolskou akci. Při ní bylo zatčeno téměř devět set činovníků. Mezi nimi i JUDr. Jan Husták – pověděla mi jeho dcera, dnes osmaosmdesátiletá Ludmila Nechvátalová.

Představení tanečního studia Sokola Michle

„Byl členem předsednictva ČOS a byl také takzvaným menšinovým důvěrníkem pro tělocvičnou jednotu v Drážďanech / Dresden. Do Osvětimi se dostal s celou tou skupinou, když byli zatčeni starosta ČOS, náčelník... prostě všichni a bylo to v noci ze 7. na 8. října 1941.“

Jan Husták věznění přežil, jako jeden z mála se vrátil ke konci roku 1942 a pokračoval v odbojové činnosti. Paní Ludmila je dodnes sokolka tělem i duší. Všesokolského sletu se poprvé zúčastnila jako žákyně v roce 1932.

Představení tanečního studia Sokola Michle

„V roce 38 jako dorostenka jsem cvičila Žluté kvítí a máje a v roce 48 jsem cvičila kužele. A to už jsem byla provdaná.“

Slet v roce 1948 se stal na dlouhou dobu poslední, protože původní sokolské myšlenky byly nepohodlné i pro nastupující komunistický režim.

„Během sletového průvodu v roce 48 byly rozestavené takové hlídky – KSČ nebo co – no a my jsme se jim snažili trošku škodit. Bylo to ohromné: byla plná okna praporů, plné ulice lidí...“

Sokol aneb Kalokagathia po česku

Tolik vzpomínky na XI. Všesokolský slet. Ten patnáctý se od zítřka koná v Praze. Statečnost sokolů v průběhu minulých 150 let si můžete připomenout například v Muzeu Říčany nedaleko hlavního města – i přes léto je zde k vidění expozice Sokol aneb Kalokagathia po česku.