Stáří je potvora

1. květen 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Barbora Mošnová
0:00
/
0:00

Petr Matoušek

Minutová hra od posluchače

Praskání ohně, dobová hudba – konec 18. století.

CASANOVA: (píše brkem na papír) A tak jsem se ocitl ve službách jeho milosti hraběte Josefa Karla Emanuela z Valdštejna… (civilně) Ten inkoust snad zamrzl. A kde je víno...?

(zazvoní, klepání na dveře, vrznutí pantů)

CECILKA: Pan knihovník zvonil?

CASANOVA: Ale, ale - šla sem. Ona je tu nová?

CECILKA: Ano, prosím pěkně. Teprve týden.

CASANOVA: A to se nebála být se mnou takhle sama?

CECILKA: Byla jsem na vás zvědavá, pane knihovníku.

CASANOVA: A jmenovala se? Ne, ne, počkala, já budu hádat sám. Ukázala mi ručky. Hmm - hebké, krásné - ona bude Anastázie…?

CECILKA: Kdepak. (Ehm,) ale, pane knihovníku, to se přece nesluší zvedat mi sukni...

CASANOVA: (znalecky) Nožky malé, štíhlé... Anička?

CECILKA: Ne.

CASANOVA: A zadeček - Terezia?

CECILKA: Ne, nejsem ani Tereza, ale vy hádáte opravdu – ehm –
zajímavě...

CASANOVA: A ta její nádherná jablíčka, ale… ale copak to má na krku?

CECILKA: Myslíte ten přívěsek? Ten mi dala maminka. Ale pane Casanovo... proč jste přestal?

CASANOVA: (vzdychne) Dneska už z hádání nic nebude. Nechám se poddat.

CECILKA: (zklamaně) Škoda. Jmenuju se Cecílie.

CASANOVA: Cecília, tak věděla co? Přinesla mi svařené víno a dva pohárky. Budeme si povídat. Tak šla, šla.

(Kroky a vrznou dveře – C. odešla)

CASANOVA: To s tvojí maminkou jsem ovšem trávil čas úplně jinak… (zasněně) před lety… ve Vídni... (zpět do reality) No jo, stáří je potvora, (když ti připomene, cos dělal v mládí...)

(hudba)


Osoby a obsazení:
Giacomo Casanova: Jan Vlasák
Cecilia
: Barbora Mošnová

Autor: Petr Matoušek
Režie: Petr Vodička
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Dominik Budil
Zvuková spolupráce: Jan Trojan
Produkce: Dana Reichová


>> Zpět na hlasování

autor: Petr Matoušek
Spustit audio