Barbara Hansen Čechová o osobách se zdravotním postižením na trhu práce

Hovořili jsme o tom, kteří lidé patří do skupiny osob se zdravotním postižením. Mluvili jsme o tom, jak je může jejich handicap limitovat v pracovním uplatnění. Probírali jsme, jak by měli při hledání nového zaměstnání postupovat. Věnovali jsme se tomu, co jim může pomoci si pracovní místo udržet.

Osoby se zdravotním postižením (OZP) patří k nejpočetnější menšině v ČR. Tvoří skoro deset procent populace. Jde o více než jeden milion lidí.

Jsou ohroženy sociálním vyloučením a znevýhodněním na trhu práce. Různé typy zdravotního postižení vyžadují specifický přístup, který musí zohlednit potřeby a možnosti zdravotně postižených a současně respektovat jejich lidskou důstojnost.

Zaměstnavatel se s postiženým musí naučit jednat

Znalosti zásad a techniky vlastní komunikace s těmito osobami jsou u zaměstnavatelů obvykle velmi malé nebo vůbec žádné. Na obou stranách přitom existují bariéry k prolomení tohoto stavu.

Zdravotně postižení se v neznámém prostředí obyčejně bojí říci, že potřebují něco jiného nebo trochu jinak než ostatní a zaměstnavatel neví, jak se zeptat nebo reagovat na specifické potřeby osoby se zdravotním postižením.

Invalida, vozíčkář, tělesně postižený (ilustrační foto)|foto: Filip Jandourek

Pohled na OZP a jejich zaměstnávání je do značné míry ovlivněn minulostí, kdy byli tito lidé vytěsňováni ze společnosti.

Zaměstnavatel OZP pomáhá nejen pracovníkovi v uplatnění na trhu práce a ve společnosti, ale i sobě, dělá „dobrou“, smysluplnou a společensky odpovědnou věc, má morální převahu nad konkurencí. Vnesení prvku spolupráce a vzájemné pomoci do týmu; zvyšuje se soudržnost týmu.

Zaměstnavatelé by zároveň měli znát rizika, dokázat je identifikovat, předcházet jim a případně i čelit. Zvážit jaký typ postižení je pro firmu a její pracoviště přijatelný, mohou napomoci poradenské organizace (NRZP, Úřady práce, Česká unie pro podporované zaměstnávání).

Reprízováno 19. července 2013.