Dlouhodobé působení nadměrného hluku může vést až k poruchám spánku

26. září 2017

Jaké následky může mít dlouhodobý hluk na zdraví člověka? Jaké jsou hlukové limity? A co se stane provozovatelům, když jsou u nich naměřené zvýšené hodnoty hluku? Odpovídala Jarmila Rážová, ředitelka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.

Pro většinu faktorů životního a sociálního prostředí platí, že se s nimi každý jednotlivec vyrovnává do značné míry individuálně. Každý reaguje a vnímá trochu rozdílně. Hygienické limity jsou přesto nastavené tak, aby zátěž organismu byla co nejnižší.

„Dlouhodobé působení nadměrného hluku na zdraví může vést ke stresovým poruchám spánku, zejména tedy v noci. Možná ke zvýšení hladiny stresu. Také je prokázáno zvyšování krevního tlaku. Je to faktor, který na nás působí, je součástí životního prostředí,“ říká k potenciálním rizikům dlouhodobého hluku Jarmila Rážová.

V noci je pro venkovní prostředí limit hluku nastaven na 40 decibelů, což je přibližně zvuk, který vydává myčka na nádobí třídy AAA. Do hluku ale podle zákona nejsou zahrnuté hlasové projevy lidí, které spadají pod rušení veřejného pořádku. Pakliže vás ale nějaký druh hluku konstantně obtěžuje a subjektivně ho vnímáte jako vyšší než zmíněných 40 decibelů, můžete podat žádost na přezkoumání na hygienickou stanici.

„Ve Středočeském kraji řešila hygienická stanice v loňském roce 161 podnětů. Řešila je hygiena komunální. A naprostá většina z nich, devadesát procent, byly podněty na hluk.“

Co se stane subjektům, u kterých se naměří hluk vyšší, než je povolený limit? Jak se vyvíjí situace s chladicím zařízením ve firmě Kofola, které ruší část obyvatel v Mnichově Hradišti? Poslechněte si celý rozhovor s Jarmilou Rážovou!
autoři: tsp , redakce
Spustit audio