Malé klíště, velké problémy. Jak se projevuje klíšťová encefalitida?

„O klíšťové encefalitidě hovoříme jako o nákaze s přírodní ohniskovostí. Jejími původci jsou vesměs drobní savci, od kterých se sáním jejich krve nakazí klíště. Klíště je tedy pouze přenašečem,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice na Bulovce.

Významnou roli při přenosu viru hraje délka přisátí klíštěte. Je proto velmi důležité se pokaždé hned po příchodu z přírody důkladně prohlédnout. Klíšťata si přitom často vybírají specifická místa na lidském těle, jako jsou podkolení jamky, třísla, podpaždí, u dětí pak třeba i pokožka pod vlasy.

Čtěte také

„Při odstraňování bychom se klíštěte neměli dotýkat holýma rukama. Přenáší totiž i jiné nemoce a například bakterie lymské boreliózy se do našeho těla může dostat i přes neporušenou pokožku,“ varuje MUDr. Milan Trojánek.

Vždy je podle jeho slov nezbytné použít dezinfekci, a to jak před, tak i po vytažení klíštěte. Pro manipulaci bychom měli použít pinzetu nebo kleštičky. Čím dříve klíště odstraníme, tím lépe.

Příznaky se mohou probíhat ve dvou fázích

Pro nákazu není nijak zvlášť podstatné, na kterém místě těla se klíště přisaje, zda na kotník u nohy nebo naopak někde na hlavě. „Virus nejprve migruje do spádových lymfatických uzlin, kde se pomnoží. Pak se dostane do krve a následně do jednotlivých orgánů. Teprve poté může u některých pacientů proniknout do centrálního nervového systému,“ popisuje lékař.

Nemocnost klíšťovou encefalitidou 1971 - 2012|foto: Státní zdravotní ústav

Inkubační doba klíšťové encefalitidy je obvykle kolem sedmi až osmi dnů, rozmezí může být ale od tří do dvaceti osmi dnů. Onemocnění může proběhnout zcela bezpříznakově, zejména u dětí.

Pokud se příznaky objeví, většinou mají dvě fáze. První fáze vypadá jako běžné chřipkové onemocnění. Pacient má zvýšenou teplotu, cítí se unavený, trpí nechutenstvím, bolestí kloubů, hlavy. V této fázi lékaři doporučují dodržovat zejména klidový režim. Riziko rozvoje případných komplikací je pak nižší.

„Poté následuje pár dní klidu bez příznaků. Ve druhé fázi dojde u závažnějších případů k napadení centrálního nervového systému - objeví se úporné bolesti hlavy, zvracení nebo pocity na zvracení, nesnášenlivost hluku, světla a podobně,“ vypočítává MUDr. Milan Trojánek.

Klíšťová encefalitida se léčí v nemocnici. Základem je klid na lůžku, kdy pacient nesmí vstávat ani kvůli jídlu či osobní hygieně. Podávají se analgetika proti bolesti, léky proti zvracení a ke snížení otoku mozku.

Účinnou prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování. „Doporučujeme ho zejména dospělým a seniorům, kteří představují rizikovou skupinu. Očkovat je možné celoročně, dokonce i v sezóně, kdy se použije zrychlené schéma podání vakcíny,“ říká lékař.