Strom v betonu

25. leden 2011

V Brně jsou k mání nekonvenční rady, jak prospět přírodě. Na výstavě Strom v betonu je prezentuje organizace NESEHNUTÍ. Tvůrci chtějí upozornit na problémy životního prostředí jako je například ochrana zemědělské půdy, znečištění ovzduší a vody, a také dát lidem tipy, jak by mohli přírodě sami prospět. Více informací nám zprostředkoval redaktor Martin Ježek.

Lidé se například dozvědí, jak se stát guerillovým zahrádkářem. Co to znamená?
Zalistujme nejdřív ve slovníku. Guerilla je partizánská válka, malá nebo drobná válka, nebo také záškodnická válka. Guerilla má symbolizovat také to, že tady není důležité právo. Hned to vysvětlím. Guerilloví zahrádkáři si vyhlédnou libovolný kus neudržované půdy a jednoduše se toho místa chopí a zkrášlí ho, například výsadbou květin, stromů či zeleniny. Žádné povolení nebudou od majitele žádat a nevidí v tom problém. Jde tu tedy o neozbrojenou válku.
Guerillové zahradničení je mimo jiné také formou vyjádření pocitu nedostatku zeleně v městském prostoru nebo nesouhlasu s jeho neefektivním využitím, takto do doslova uvádějí autoři výstavy Strom v betonu, která je nyní v Brně ke zhlédnutí. Přiznali, že se skutečně jedná o postup nelegální, v tom ale bude bezesporu kouzlo takového zahradničení, protože ten pocit ilegálnosti je do značné míry vzrušující. Až na výjimky, ovšem, jak dodávají, tuto činnost nikdo netrestá, není to tedy totéž jako například squatty, kdy se mladí lidé stěhují do prostor, které jim nepatří.

Jaké další metody lze použít při ochraně životního prostředí?
Autoři se na výstavě věnují pojmům jako je biodiverzita, sídelní kaše, což je podle nich rozlévání sídel do polí a luk, nebo světelné znečištění a také vizuální znečištění. Do toho třeba řadí výstavbu městských domů s výraznými fasádami na vesnicích a rozsévání billboardů kolem silnic. To je problém, který se u nás už několikrát medializoval.

Vy sám máte nějaké zkušenosti se zahrádkářskou válkou?
Já jsem jedné takové byl svědkem, i když ta se nesla v jiném duchu, než jak jsme zmínili. Jednak se pamatuji na zeleninové záhony místo trávníků ve vídeňském Hofburgu v samém centru Vídně. To se v roce 2005 rozoral tamější anglický trávník a zasadila se tam zelenina. A potom v zahradě zámku Belvedér se zase pásly krávy. Určitě nedovedly ocenit, kdeže se to pasou a jaká čest to pro ně je. To však nebylo guerillové zahrádkaření, ale vzpomínka na válečné časy, kdy byla v Rakousku taková potravinová nouze, že se uprostřed Vídně tehdy v roce 1945 skutečně pěstovaly ředkvičky. Takže to byl spíš jen takový guerillový happening, ten trávník je tam už zase nazpátek.

Jak se vaří sídelní kaše? Jak se krájí krajina? Jezdí jeleni autobusem? O tom všem a mnohém dalším pojednává nová putovní výstava NESEHNUTÍ Strom v betonu. Její texty ne zcela vážným způsobem informují o vážných problémech životního prostředí a seznamují veřejnost se způsoby, jak se do řešení těchto problémů zapojit. Výstava byla veřejnosti představena v brněnské kavárně Trojka 19. ledna ve 20.00. Na stejném místě bude výstava počínaje vernisáží ke zhlédnutí ještě celý týden. Strom v betonu se posléze zařadí mezi ostatní putovní výstavy NESEHNUTÍ, a bude tak k dispozici zájemcům z celé ČR, kteří si ji mohou bezplatně zapůjčit k vystavení.

Spustit audio