Svátek Pesach pohledem kuchaře Židovské obce v Praze

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sederový stůl

Blíží se jeden z nejvýznamnějších židovských svátků – Pesach, během kterého si připomínáme vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví Mojžíšem. V pondělí večer zasednou židovské rodiny k sederové večeři, kterou svátek začíná. Předchází mu ale velké přípravy, jak nám prozradí vedoucí kuchyně Židovské obce v Praze Marek Holík.

My teď stojíme v kuchyni na půdě Židovské obce v Praze, probíhá tady úklid.

Marek Holík: Na Pesach se musí restaurace zbavit věcí, kterým se říká chamec. To jsou věci z pěti obilnin, což je pšenice, žito, ječmen, oves a špalda. Na Pesach se dají použít jenom věci, které jsou košer na Pesach, které jsou přímo určené na Pesach, v podstatě jediný chléb, který se dá na Pesach konzumovat je maces, což je tenký nekvašený chléb. To všechno ostatní se musí zlikvidovat, nebo se to musí někde uklidit a ten chamec se musí prodat. Protože nejen, že se nesmí o Pesachu konzumovat, ale nesmí se ani vlastnit.“

Pálení chleba mají provázet předepsané modlitby

Chamec je vše kvašené a kvas je symbolem zla, to znamená, že na prahu svátku Pesach se mají židé zbavit všeho špatného v sobě.

Marek Holík: „Při úklidu se některé věci dají vykošerovat na Pesach. K věcem, které se nedají vykošerovat, patří například porcelán, takže na svátek Pesach musíte použít jiný porcelán, než používáte během celého roku. Věci, které se dají vykošerovat, jsou třeba kovové hrnce.“

Košeruje se vodou nebo ohněm a jde o to, aby v kuchyni nezůstalo ani smítko chamecu. Podobně se uklízí i v židovských domácnostech. Tady na židovské obci se restaurace otevře až v pondělí večer na sederovou večeři. To je dlouhá hostina, při níž člověk doslova všemi smysly vstupuje do příběhu vyvedení Izrealitů z Egypta.

Marek Holík: „Součástí sederové večeře je sederový talíř, je tam opečená kost, opečené vejce, hořká bylina, zelenina, slaná voda a charoset –to je mix udělaný z oříšků, jablek, skořice a vína. Má to symbolizovat maltu nebo hlínu, z které Židé vyráběli cihly, když byli v otroctví v Egyptě.“

Sederová mísa

Podobně symbolický význam má i vejce.

Marek Holík: „Ten žloutek, který se nikdy nesloučí s bílkem, je jako Židé, kteří se v Egyptě nikdy nesloučili s jinými národy. Hořká bylina symbolizuje hořkost toho otroctví, dá se použít například křen nebo čekanka. Pak je tam ještě slaná voda, ta symbolizuje zázrak, který se stal při přechodu Rákosového moře při východu z Egypta.“

Seder znamená pořádek a ten je dán knihou pesachového čtení, které se říká Hagada. Čte se z ní také celý pesachový příběh. Součástí sederu je i slavnostní večeře.

Židé u sederové hostiny

Marek Holík: „Máme takovou klasiku – jako předkrm gefülte fisch. Klasická věc na Pesach je kuřecí polévka s macesovými knedlíčky, které jsou dělané z macesové mouky. Pak už vlastně můžete udělat cokoliv, co odpovídá pravidlům Pesachu. Je to trochu omezené, co se týká například příloh. Další věci, které nemůžete použít, jsou kitniot, což jsou luštěniny a třeba rýže, hořčice. My máme pečené kuře na bylinkách a baby brambory. A pak děláme ještě moučník z macesové mouky s jablky.“

Říká Marek Holík, vedoucí kuchyně Židovské obce v Praze. Svátek Pesach trvá 8 dní. Židovská tradice s ním spojuje okamžik, kdy se utvořil židovský národ.