Svatováclavská orlice – nacistické vyznamenání, které ničilo životy

Stala se jediným protektorátním vyznamenáním. Dostali ji nejen otevření kolaboranti, ale i umělci jako Vlasta Burian, Ferenc Futurista nebo František Kožík.

0:00
/
0:00

Svatováclavská orlice nebo přesněji Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava bylo jediné vyznamenání protektorátu. Existenci vyznamenání si prosadil nechvalně známý německý státní ministr Karl Hermann Frank. Vzniklo u příležitosti druhého výročí smrti Reinharda Heydricha.

Paradoxem ovšem je, že právě Heydrich návrh zřízení protektorátního vyznamenání už v roce 1942 odmítl. Právo vyznamenávat své občany je totiž atributem suverénních zemi a tou protektorát nebyl ani neměl být. S tím jak se valila sovětská vojska k hranicím Třetí říše, ale potřebovali nacisté pozvednout morálku a motivovat kolaboranty i v rámci protektorátu.

Za symbol zvolili starý přemyslovský znak – orlici, která byla až do začátku 13. století znakem českých zemí. Symbolika sv. Václava se nacistům navíc velmi hodila. Odkazovali na jeho ochotu odvádět německému císaři tribut a prezentovali jej jako prozíravého panovníka, který už před tisíci lety pochopil nutnost spolupráce s Němci. Není náhodou, že portrét Svatého Václava zdobil mimo jiné i protektorátní bankovku v hodnotě 5000 korun.

Nacisté vyznamenáním oceňovali nejen skutečné kolaboranty a loajální Čechy, ale i umělce, vědce a poctivé dělníky v továrnách. V mnoha případech je tím před očima Čechů kompromitovali. Tehdejší filmový týdeník zaznamenal první předávání svatováclavské orlice 17. června 1944 samotným K. H. Frankem. Ukazuje mimo jiné, jak všichni vyznamenaní poslušně zvedají pravici k nacistickému pozdravu. Badatel a znalec řádů a vyznamenání Vilém Wodák ale vysvětluje, že ocenění ani neměli jinou možnost: „Neznám případ, že by někdo to vyznamenání odmítl, to by hraničilo s riskováním vlastní existence.“

Svatováclavská orlice se pro mnohé oceněné stala noční můrou

Svatováclavskou orlici přijaly i známé osobnosti – herci Vlasta Burian, Ferenc Futurista a Čeněk Šlégl, dirigent Václav Talich, režisér Otakar Vávra, spisovatel František Kožík nebo sochař Max Švabinský, nejspíš autor návrhu vyznamenání. A také Jan Sokol, tehdejší rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, která po uzavření českých vysokých škol nahradila akademii výtvarných umění.

„Na té škole byli skoro samí výrazně levicoví lidé, kteří byli pochopitelně pro ministerstvo nepřijatelní, tak přemluvili otce, aby se stal rektorem. Ten člověk, který ten návrh dělal, byl profesor na této škole, ale byl také bývalý člen komunistické strany. Takže se rozhodli, že tu orlici dají raději mému otci, přestože s tím neměl nic společného,“ vysvětluje jeho syn, filosof a vysokoškolský pedagog Jan Sokol.

Svatováclavská orlice se pro řadu oceněných stala noční můrou. „Byly i případy, že to vyznamenání donutilo některé lidi k sebevraždě. I pro jejich rodinu to mělo velice negativní dopad,“ říká Vilém Wodák. Tíhu nacistického vyznamenání neunesl například historik a prvorepublikový pátečník Josef Šusta.

Orlici dostala necelá tisícovka Čechů

Seznam držitelů svatováclavské orlice se navzdory německé preciznosti a důslednosti nedochoval. „Otázka udělování vyznamenání je dodnes opředena mnoha mýty. Měla existovat kniha, což by byl po válce materiál velice choulostivý, který mohl být použit k vydírání. Její osud je ale neznámý,“ vysvětluje Wodák.

Podle odhadů nacisté svatováclavskou orlicí vyznamenali necelou tisícovku Čechů. Čestný štít rozdávali až do konce války. Naposledy jej udělovali 20. dubna 1945, ke dni narození Adolfa Hitlera.