Světelný kořen je prý potravinou budoucnosti. S jeho pěstováním ale můžete začít hned
Chlebový kořen, čínský brambor – i tak se říká světelnému kořenu. Pokud se pustíte do jeho pěstování, počítejte s tím, že sklízet budete až druhý rok – první rok totiž neobsahuje žádné živiny.
Světelný kořen je zelenina velmi výživná. V hlízách je škrob, vitaminy, bílkoviny, stopové prvky a tzv. světelný éter, odtud ten název.
Podle tradiční čínské medicíny má světelný éter jedinečný vliv na imunitní systém. Křemík v kořeni obsažený má zase omlazující účinky.
Kořen samotný chutná nasládle a podporuje trávení. Vyživuje pleť i vlasy. Dobře působí na slezinu, ledviny a plíce. Už v malém množství výborně zasytí.
Nejlepší je čerstvý – plátek kořene si dejte samotný, nebo ho přidejte do jídla.
Krájet byste ho měli zásadně keramickým nožem. Rozhodně ho nestrouhejte. Má totiž potom divnou pachuť – uvolňují se z něj totiž nepříjemné slizové látky.
Pokud se rozhodnete kořen tepelně zpracovat, tak v keramickém hrnci.
Světelný kořen skladujte v chladnu, nejlépe ve sklepě, stejně jako brambory. Klidně i v troše písku. Výtažky ze světelného kořene bývají také součástí kosmetických olejů.
Související
-
Znáte kořen kuzu? Hodí se v kuchyni i při léčení
Dnes se zaměříme na vinnou révu, konkrétně o jeden speciální druh, který roste v Asii. Zajímat nás bude její kořen, zvaný kuzu.
-
Skořice není jen koření. Je to i lék na Alzheimerovu chorobu, cukrovku a další onemocnění
Skořici většina z nás běžně využívá v kuchyni – krásně voní, hodí se do sladkých pokrmů, nebo do svařeného vína. Věděli jste ale, že jde o přírodní lék, který můžem...
-
Lichořeřišnice – mocná léčivka, chutné koření i potěcha oka
Lichořeřišnici používali domorodci v Jižní Americe už před stovkami let k obkladům na rány. Od 16. století vědí o jejích účincích i lidé v Evropě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
