Temný proud
Darek Šmíd
Víš, co je na tomhle městě zvláštní?
Zvuky města. Během řeči slábnou, jak se město vzdaluje.
Hlas: Víš, co je na tomhle městě zvláštní? Že všechny cesty tu někam vedou. Ale pak tady taky přibývají místa, ke kterým už cestu nenajdeš. Řeknu ti o jednom z nich.
Zvuky města přejdou v tiché zurčení vody.
Hlas: Vedl k němu jen potůček, ztrácel se v lese (– v několika stromech) u dálnice. Tekl dovnitř. Ale už nevytékal ven. Hodil jsem do něj starý míč. Zmizel. Jako by v tom lesíku žila příšera, co všechno polyká.
Zurčení vody zmizí v prodírání se mlázím a lesem. Narůstá zvuk čvachtání; vlhkost a bláto.
Hlas: Tak jsem se tam vydal, po proudu potoka. Jako by mě táhl. A tam jsem to našel. Žaludek lesa. A na jeho dně: ten míč. Potůček tu polykala zem. Hltala bláto a mlaskala při tom jako zvíře.
Zvuky utichají - jen čvachtání vplyne do narůstajícího temného dunění. To dunění sílí.
Hlas: Ten proud nebyl v potůčku. Byl tam všude a všechno vtahoval. Zvuky.
Hlas: Proto všechny cesty v tomhle městě někam vedou - aby lidi odpoutaly od míst, jako je tohle. (Od míst, (ke kterým žádné cesty nevedou, protože z nich) ze kterých žádné cesty nevedou ven!) Chápeš? Ten temný proud už nic nepustí. Ani míč. Ani mě. Ani tebe.
Dunění přejde v mručení prastarých, hlubokých, temných hlasů.
Hlas: (možná proměněný, hrozivější): Cítíš to? Hluboké, tiché mručení. To je on. Temný proud, co tě přitáhl až sem. Dohra zvuků.
Osoby a obsazení:
Vypravěč: Kajetán Písařovic
Autor: Darek Šmíd
Režie: Petr Mančal
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Hudební spolupráce: Filip Skuhrovec
Produkce: Radka Tučková