Tragédie jugoslávského letadla nad Srbskou Kamenicí. Ustaša nebo Československá lidová armáda?
Před padesáti lety, 26. ledna 1972, se do okolí obce Srbská Kamenice na Děčínsku zřítily trosky dvoumotorového dopravního letadla Douglas DC-9 jugoslávských aerolinek JAT.
Šlo o pravidelnou linku Stockholm – Kodaň – Záhřeb. Až k hranicím NDR probíhal let bez komplikací. Letadlo se po minutí posledního německého kontrolní bodu ve výšce deseti a půl kilometru rozloučilo s německým řízením letového provozu a mělo se hlásit československé straně. Jenže v té chvíli zmizelo z radaru. Po krátké době bylo jasno – letadlo se zřítilo. Ve stroji, který se rozpadl na tři kusy, zahynulo 23 cestujících a 4 členové posádky. Zázračně přežila jen letuška Vesna Vulovičová, která se zaklínila v kuchyňce v zadní části letadla a spolu s ní šikovně dopadla do svahu.
Pekelný stroj Ustašovců
Rozběhlo se podrobné vyšetřování, kterého se účastnili odborníci na defektoskopii, mechanoskopii, chemii, lékařství... Černou skříňku zkoumali také specialisté z Amsterodamu. Výsledek byl jasný: v jednom z kufrů v přední části byla uložena amatérsky sestrojená výbušnina s časovačem. Detonace poškodila konstrukci a řízení letadla, které se vlivem destrukce a okolního tlaku během pádu rozpadlo a zřítilo do okolí Srbské Kamenice. Za útokem stála patrně chorvatská separatistická organizace Ustaša. Měla asi spadeno na jugoslávského politika, který se měl linkou původně vracet z pohřbu dánského krále. Švédští policisté tehdy přijali telefonát, ve kterém kdosi mizernou švédštinou oznámil, že tragédie je dílem Ustašovců.
Navzdory odborným závěrům se od 90. let objevují konspirační teorie. Například ta, kterou v roce 2009 představil německý novinář z ARD. Na základě výpovědí jakýchsi nejmenovaných expertů tvrdil, že letadlo DC-9 sestřelila československá protivzdušná obrana, protože se ztratilo z radaru a bylo dvě minuty od skladišť atomových zbraní. Podle odborníků je to nesmysl, který lze vyvrátit řadou argumentů.
Ani stíhačka, ani raketa
Jednak československá armáda atomové zbraně neměla; možná tu něco měli Sověti, ale kde a co, o tom naše strana sotva věděla. Za další: pokud by letadlo sestřelila stíhačka, nemohla by to od zmizení letadla z radaru v žádném případě stihnout. Teoreticky mohla na letadlo zaútočit i raketa ze základny v Přestavlkách u Roudnice nad Labem. Jenže ta by k němu vzhledem k okolnostem doletěla jen tak tak a hlavně: start takové rakety dělá pekelný rámus, který by si někdo z okolí musel pamatovat. Jak by raketa nebo stíhačka mohla útočit na objekt, který nebyl vidět na radaru?
Pokud by jugoslávský stroj dostal zásah od pozemní rakety nebo ze stíhačky, byl by roztrhán na kousky, a ne na tři velké části. A lidé na palubě by byli hned mrtví a patrně nikoli vcelku… Jenže podle pitevních nálezů mnozí z nich včetně pilotů během pádu ještě žili. Také by se musely najít zbytky raket a trosky letadla by podle zákonů fyziky musely ležet úplně jinde. Kdyby Čechoslováci něco tutlali, stěží by nechali Nizozemce, aby zkoumali černou skříňku. Nehledě na to, že o útoku, ať už prostřednictvím stíhačky nebo rakety, by musela vědět spousta lidí. Těžko si představit, že v naší zemi, kde se nic neutají, by to už dávno někdo „nerozkecal“. A pravděpodobně by se o akci dověděly i zahraniční zpravodajské služby. A ty by už vůbec neměly důvod k mlčení.
Jenže někdy zkrátka nejsou odborné a logické argumenty nic platné a paranoidní představy, že „všechno je jinak“, vítězí.
Související
-
Před 88 lety zahynul při leteckém neštěstí Tomáš Baťa
O tragédii tehdy informovaly světové tiskové kanceláře i deníky. Nekrolog napsal Karel Čapek.
-
Dávné letecké neštěstí v Těrlicku připomíná památník. Na...
Jednomotorový letoun sportovního typu se v roce 1932 zřítil v Těrlicku. Památku posádky, která tady vinou vichřice zahynula, připomíná dodnes přímo na místě tragédi...
-
V Srbské Kamenici na Děčínsku poprvé počítali ochránci...
Ochránci přírody poprvé použili ke spočítání bledulí v rezervaci Arba u Srbské Kamenice na Děčínsku bezpilotní dron.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka