„Ulovte“ si kometu! Vrátí-li se, pak až za 50 tisíc let. Procházka únorovou oblohou

Zmíněná kometa bude nejlépe viditelná od druhé poloviny ledna do první poloviny února. Má poněkud technické označení C/2022 E3 ZTF, což znamená, že byla objevena robotickým přístrojem Zwicky Transient Facility na americké observatoři Mount Palomar v rámci širokoúhlé přehlídky oblohy. Stalo se tak už loni v březnu, kdy byla ještě nepatrným objektem 17. hvězdné velikosti.

„Neandrtálská“ kometa

Následně astronomové změřili její dráhu a dospěli k závěru, že jde o dlouhoperiodickou kometu s dobou oběhu asi 50 tisíc let. Možná ji tedy před námi viděli na obloze neandrtálci. Při svém putování hvězdnou oblohou je už teď cirkumpolární, tzn. že vůbec nezapadá za obzor. 1. února 2023 bude nejblíže k Zemi – asi 42 milionů km. A kde ji v té době najdeme?

Bude blízko severního nebeského pólu v souhvězdí Žirafy, nad Velkým vozem. Hezky nám ji přiblíží triedr, v němž rozlišíme i její ohon, na tmavé obloze mimo město ji můžeme spatřit i bez dalekohledu. Nečekejte nějakou impozantní podívanou. Protože však jsou komety nevyzpytatelné, nevylučují astronomové třeba její zjasnění anebo naopak… Kdo by chtěl znát aktuální polohu komety, doporučujeme webovou stránku theskylive.com. Pokročilejší pozorovatelé vybavení naváděcí montáží se jistě pokusí kometu vyfotografovat.

Skvrny na Slunci a další hvězdy

Skvrny na Slunci|foto:Shutterstock

Aktivitou hýřilo v posledních týdnech naše Slunce. Na povrchu bylo mnoho oblastí s pěknými skvrnami. Uvidíme, jak se situace vyvine v dalších dnech a zda se vynoří další skvrny. Důrazně však upozorňujeme, že na tento druh pozorování je nutné použít speciální sluneční filtr, a to jak při pohledu pouhýma očima, tak především při pozorování skvrn dalekohledem. Jinak byste mohli přijít o zrak.

Hvězdná obloha má v únoru několik dobrých záchytných bodů. Nad hlavou svítí zvířetníkové souhvězdí Blíženců s nejjasnějšími hvězdami Castorem a Polluxem a o něco níže nenápadné souhvězdí Raka. Jižně od Blíženců si můžeme z jasných hvězd Síria ve Velkém psu, Betelgeuze v Orionu a Prokyona v Malém psu pospojovat tzv. zimní trojúhelník. Souhvězdí Býka ustupuje k západu před Orionem, který stále ještě dominuje jižní zimní obloze. Nad ním máme Vozku s jasnou Capellou. Na severozápadě svítí dvojité W souhvězdí Cassiopei a nad severovýchodem Velký vůz.

Planety a fáze Měsíce

Hvězdokupa Plejády|foto:Fotobanka Pixabay

Ze sedmi planet neuvidíme v únoru jen Saturn, který se 16. února ocitne v konjunkci se Sluncem. Merkur je počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem, Venuše, která přechází z Vodnáře do Ryb, září večer nad jihozápadním obzorem a zapadá už ke konci astronomického soumraku, načervenalý Mars pak po většinu noci kromě rána. Uran bude na obloze v první polovině noci a Neptun počátkem měsíce nad jihozápadním obzorem – na obě velmi vzdálené planety si ovšem vezměte aspoň triedr.

27. února večer se nad západním obzorem můžeme pokochat velmi pěkným seskupením Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád. Srpek Měsíce bude právě v první čtvrti. Pro úplnost dodejme i předešlé měsíční fáze – 5. února úplněk, 13. února poslední čtvrť a 20. února nov. Přejeme hezkou podívanou, jasné nebe a pokud možno i úspěšný lov komety!