V časném jaru mají hajní rostliny naspěch. Musejí vykvést dřív, než se stromy obsypou listy
Hajním rostlinám říkáme také hajničky a abychom se z nich mohli radovat, nemusíme vlastnit les. Stačí pár listnáčů, které rostlinky ochrání před přímým sluncem a zároveň poskytnou dostatek světla v období růstu, dobrou půdu a živiny. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Hajní druhy rostlin vyžadují přistínění, ideálně keřem nebo stromem. V háji bude zahrada rozmanitá, druhově bohatá. Rostliny mohou růst ve větších skupinách, potom vytvoří krásný efekt.
Ideální podmínky hajním rostlinám ovšem vytvoří jen listnaté stromy. Jehličnany nenabízejí správné světlo a stín v jednotlivých částech roku. Navíc opad z jehličnatých stromů je kyselý, tedy i půdní rekce je odlišná od půd pod listnatými stromy.
Hajničkám je v listí dobře
Hajničky jsou stínomilné, vlhkomilné druhy jarní a časně letní květeny. Období kvetení a největšího rozvoje si odbudou ve vlhké půdě pod stromy, které se teprve olisťují. Když se stromy zazelenají, chrání porosty pod sebou před přímým sluncem. Podle mě jsou skvělé druhy dlužich a dlužel, různé sasanky, dobře se rozrůstající kakosty, pupkovce, plicníky, škornice a mnohé další. Vedle nich kvetou i vlhkomilné, do léta zatahující jarní cibuloviny, zejména časné sněženky, po nich bledule, kosatčíky, modřence, ladoňky, ladoničky a další.
Hajní rostliny mají rády půdu bohatou na organickou hmotu, živnou, s neutrálním pH. V porostech, kde se drží napřírodno, ponecháváme listí pod stromy a hajničky necháme přirozeně prorůstat vrstvou listí. V parcích, kde se listí vyhrabává, je dobré mulčovat. Ovšem nikoliv kůrou z jehličnanů. Je lepší nastýlat částečně rozloženou listovkou, uleželým listím. Vítr je nerozfouká a estetiku prostoru taková hmota příliš nenaruší.
Které to jsou?
První poslové jara, čemeřice, rozkvétají v teplejších částech naší země už v únoru. Které další druhy mohou v zahradním hájku těšit naše oko?
- prvosenky
- sněženky
- bledule
- narcisy
- plicník lékařský
- orsej jarní
- škornice
- pupkovec
- pomněnkovec
- bergénie
- modřenec
- křivatec žlutý
- šafrán
- talovín
- jaterník podléška
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.