V Klenotnici drahých kamenů
Naproti Suchardovu domu v Nové Pace, ve kterém sídlí Městské muzeum, je možné navštívit také druhou muzejní budovu. Je to Klenotnice, ve které našly přístřeší expozice vulkanismu, geologického vývoje a drahých kamenů i kolekce předmětů přibližujících zdejší spiritisty. Všechny prošly před několika lety přestavbou a modernizací, a tak splňují požadavky na moderní muzejní expozice.
„Okolí Nové Paky má nesmírně bohatou geologickou minulost, od prahor až do čtvrtohor zde probíhaly významné geologické procesy. V současnosti zde najdeme vyvřelé, usazené i přeměněné horniny nejrůznějšího stáří. Některé z nich obsahují množství zkamenělin nebo zajímavých minerálů. I daleko za hranicemi naší vlasti je proslulý zdejší výskyt drahých kamenů, takzvaných polodrahokamů,“ vypráví geolog Václav Mencl. Však se tu sbíraly už za Karla IV. A dodnes si někteří místní lidé přivydělávají jejich sběrem na živobytí.
VZÁCNÝ HVĚZDOVEC
„Základ naší muzejní sbírky tvoří nálezy z poloviny 19. století, ale neustále ji doplňujeme,“ dozvídám se dál. „Ve vitrínách je tu vystaveno na dva a půl tisíce exponátů, což je asi jedna třetina našich sbírek. Jedná se o ametysty, záhnědy, acháty, křišťály a mnohé další polodrahokamy.“ Však jsou sbírky novopackého muzea vysoce ceněny a v mnohém předčí sbírky jiných, daleko významnějších institucí.
Ve vitrínách mě pak geolog upozorňuje na nejzajímavější a nejvzácnější exponáty: na geody, tedy takzvané pecky, původně dutiny v hornině, vyplněné krystaly minerálů, s průměrem až půl metru, pocházející z lomu Hvězda, na neobvykle zbarvené acháty z Kumburského Újezdu anebo na hvězdový křemen čili hvězdovec, který vytváří krystalky ve tvaru hvězdiček a který se nachází jen na několika málo místech na světě. U nás na vrchu Strážník u Peřimova nedaleko Lomnice nad Popelkou.
ZKAMENĚLÁ DŘEVA
„Novopacko je proslulým nalezištěm zkřeměnělých dřev prvohorních rostlin,“ ukazuje Václav Mencl v expozici geologického vývoje. „Máme tu několik desítek takových exponátů, ale nejmohutnější zkamenělý kmen se nachází v samostatné vitríně před Klenotnicí. Je dlouhý osm metrů a byl to kordait, dnes již vymřelý jehličnan. Tyto stromy rostly v prvohorách a dosahovaly výšky až padesáti metrů,“ poslouchám výklad. Na ukázkách zkamenělin a hornin v expozici je zřetelně vidět vývoj fauny a flóry, od prvních známek života přes trilobity, zmíněné zkamenělé stromy, dinosaury nebo mamuty až po zvířata a rostliny, které s námi obývají Zemi dnes.
Čeká tu na nás i další zajímavost: „Toto jsou koprolity čili zkameněné výkaly,“ ukazuje můj průvodce. „Pro vědce jsou velmi cenné. Můžeme díky nim zjistit mnohé o zvířatech, která je vyloučila.“
Díky tomu všemu byl Český ráj, tedy region zhruba mezi Jičínem, Kněžmostem, Turnovem, Železným Brodem a Novou Pakou, zapsán do světové sítě geoparků UNESCO.
POSEL ZÁHROBNÍ
V Klenotnici si návštěvník může prohlédnout také další novopackou zvláštnost, což je expozice spiritismu. „Naše město se v prvních desetiletích minulého století stalo centrem spiritistického hnutí u nás, a to díky Karlu Sezemskému, který tu založil nakladatelství Spirit. V něm vycházely knihy o okultismu anebo skoro čtyřicet let časopis Posel záhrobní,“ vysvětluje muzejník.
Prohlížím si jednotlivé výtisky tohoto časopisu i knihy na toto téma, nahlížím do místnosti, kde se spiritisté věnovali svým seancím, ale zejména obdivuji bohatou sbírku medijních kreseb. Je největší u nás, a jedna z nejbohatších v Evropě. Na kresbách jsou výjevy ze záhrobí i z jiných planet, stejně jako tajemná zvířata či rostliny. „Vytvořila je média a je zajímavé, že to byli vesměs lidé bez výtvarného vzdělání, často vůbec bez vzdělání,“ zjišťuji. Přesto se jedná o díla zajímavá, pěkná a nevšední.
