Václav Slabihoudek

Václav Slabihoudek se sice vyučil holičem, později ale působil v Radiojournalu jako zřízenec. Toto zaměstnání se mu stalo osudným – během Pražského povstání zahynul při bombardování budovy rozhlasu.

Slabihoudek se narodil 17. září 1909 v Jesenici u Prahy rodičům Václavu a Marii Slabihoudkovým. Od roku 1915 byl Václav Slabihoudek hlášen k bydlišti v Praze, kde nejspíš chodil i do školy (v jiných materiálech je ale jako jeho domovská obec stále psána Jesenice). Vychodil pět tříd obecné školy a dva roky měšťanky, pak následovalo odborné živnostenské vzdělání během učení u otce holiče-kadeřníka. Mezi léty 1925 až 1929 pak pracoval jako pomocná síla u holiče.

Ve svých čtyřiadvaceti letech se v září 1933 oženil s Marií Meixnerovou (někdy uváděna též jako Maisenerová). V průběhu následujících let se jim narodily tři děti, dcery Jaroslava a Marcela a syn Pavel. Od roku 1940 Slabihoudkovi bydleli ve vlastním bytě v Bohdalecké ulici v Praze – Strašnicích. Dnes jde o katastrálního území Praha 10 – Michle. Řemeslu se za krize během 30. let nevedlo dobře, čímž Slabihoudek zdůvodnil svoji žádost o práci v rozhlase, kde v dubnu 1935 požádal o místo zřízence. Za čtyři měsíce byl přijat.

Václav Slabihoudek se nijak politicky neangažoval (jeden pramen zmiňuje možné členství ve straně živnostníků), nebyl členem ani žádné tělovýchovné organizace. A ačkoliv v minulosti prodělal tuberkulózu a měl předepsanou nižší pracovní zátěž, na podzim 1938 se účastnil obrany Československa. Nejprve od září do října 1938 absolvoval cvičení ve zbrani a následně byl 24. září až 11. listopadu 1938 mobilizován.

K práci či jiné činnosti Václava Slabihoudka během protektorátu se nepodařilo získat bližší informace až na poměrně kuriózní archivní záznam ze září 1942 o lehké dopravní nehodě jeho nejmladší dvouleté dcery Marcely. Vběhla v Praze – Strašnicích mezi tehdejšími zastávkami Předpolí a Průběžná pod tramvaj, ale naštěstí si ze srážky odnesla jen oděrku na hlavě.

Václav Slabihoudek pracoval v rozhlase po celé období protektorátu a pravděpodobně se aktivně účastnil bojů během Pražského povstání. Dne 6. 5. 1945 zahynul při bombardování hlavní budovy rozhlasu (dnešní Vinohradská 1409/12). Svědky události byli Václav Ferst, dr. Remeš a Jiří Barták. Ovdovělá manželka se třemi malými dětmi a bez prostředků získala od rozhlasu a bojovníků rozhlasu v červnu 1945 peněžitou výpomoc. Později se odstěhovala do Liberce.

Zdroje:
Archiv Českého rozhlasu
Národní archiv, f. Policejní ředitelství Praha II - evidence obyvatelstvaNárodní archiv, f. Policejní ředitelství Praha II - všeobecná spisovna – 1941–1950, karton 10368, sign. S 2943/2 slabihoudek václavNárodní archiv, f. Policejní ředitelství Praha II - všeobecná spisovna – 1941–1950, f. Policejní ředitelství, karton 10368, sign. S 2945/4 slabihoudek marie Národní archiv, f. ÚV SPB (Svaz protifašistických bojovníků - ústřední výbor, Praha), k. 11, inv. č. 9, dotazník Slabihoudková Marie