Václav Vokolek: Poklad v Benátkách nad Jizerou
V české krajině se ukrývají místa, která jako silné magnety přitahují přítomnost lidí a významné události. Přesvědčit se o tom můžeme i na nevysokém kopci nad řekou Jizerou, na němž bylo vybudováno půvabné město Benátky nad Jizerou. Jeho osídlení je neobyčejně prastaré. Objevily se tu stopy celé řady prehistorických období, které dokazují, že na tomto příhodném místě u Jizery se usídlila celá řada etnik. Prozatím nejstarší nálezy pocházejí z nedalekých Horek.
V místní cihelně se našly pozůstatky po osídlení starém 300 tisíc let, což není obvyklé. Významnou roli sehráli v Pojizeří Keltové. Ovládli zdejší oblast v době mezi léty 400 – 200 před Kristem a patrně si podrobili starší obyvatele, snad to byli Venetové, kteří pak dál žili v politické i ekonomické závislosti na Keltech.
Čtěte také
Jestli na tomto území Keltové vytvořili nějaký větší celek s dominujícím hradištěm, není v nejmenším jasné. V prostoru dnešních Benátek však muselo být keltské osídlení významné, což dosvědčuje i hromadný poklad cenných předmětů, jenž je patrně stopou kultovní činnosti.
Další dějiny místa na návrší nad řekou vrcholí založením cyriackého kláštera, které toto místo spojilo s biskupem Janem z Dražic, který sídlil na nedalekém hradě. Jan z Dražic se stal jedním z prvních představitelů renesance v Čechách, je známý nejen jako milovník umění, ale také jako významný reformátor církve. Tím se podobal dalšímu významnému majiteli zámku nad Jizerou. Tajemný magnetismus sem totiž přitáhl samotného císaře.
Čtěte také
Celé panství i zámek bylo prodáno císaři Rudolfovi II. a ten časem zámek propůjčil dánskému hvězdáři Tychonu de Brahe, který tu měl z příkazu císaře vybudovat velkou astronomickou laboratoř. Císař sem jezdil na lov, ale není vyloučeno, že se tu pořádaly i tajné duchovní lovy v zakázaných lovištích.
V prosinci roku 1599 totiž opustil dánský astronom a astrolog Tycho de Brahe zámek v Brandýse nad Labem a přestěhoval se do Benátek nad Jizerou. Císař mu dal k dispozici celý zámek, aby tu učenec mohl zbudovat svou pozorovací stanici.
Získat dánského učence nebylo jistě snadné. Nejednalo se přece o neznámého podivína, ale o renomovaného vědce. Jeho „vědecké středisko“, které zbudoval na velkém ostrově Hvenu, by mohli závidět i vědci z dvacátého století.
Čtěte také
Dánský král Frederik II. mu věnoval veškerý výtěžek z nájmu pachtýřů žijících na ostrově a Tycho tu investoval i svůj vlastní majetek. Své vědecké pracoviště nazval Nebeský zámek. Byly tu řemeslnické dílny, kde se vyráběly přístroje, chemické laboratoře, papírny, tiskařské lisy, ale i mlýny na obilí, rybníky, květinové zahrady a arboretum, asi se třemi sty druhy stromů. Honosná observatoř skrývala velkou knihovnu s hvězdným glóbem o průměru metr a půl, konferenční místnosti a ložnice pro vědce a jejich pomocníky. Je velice zajímavé, že mezi mechaniky, které učenec zaměstnával, bylo i několik Čechů, kteří byli proslulí svou dovedností.
Po smrti krále byl k učenci osud nelítostný. Musel Nebeský zámek opustit a toulal se Evropou a hledal místo pro vybudování nového vědeckého centra. A tak přišlo velkorysé pozvání císaře Rudolfa II. Císařův sekretář Barvík pro něj zakoupil za celých 20 tisíc tolarů dům v Praze, kam Brahe přestěhoval své přístroje, ale velkoměstský ruch hlavního města učenci bránil v soustředěné práci, a tak se odstěhoval na zámek v Brandýse nad Labem. Ani tady neklidný duch nezakotvil a ještě téhož roku se stěhuje do Benátek nad Jizerou.
Čtěte také
Tady se setkal se svým mladším kolegou, Johannem Keplerem. Setkání těchto dvou vynikajících mužů muselo být velkolepé, škoda, že o něm chybí přesnější svědectví. Víme také, že jejich spolupráce nebyla bez roztržek, uvádí se zejména, že podnět k nim dala Brahova výstřednost a hrubost. Každopádně Tycho de Brahe Keplerovi odevzdal na smrtelné posteli rozsáhlé záznamy o svých pozorováních. Cennější dar, v tomto případě spíše dědictví, nemohl mladý vědec dostat.
Málokdo dnes ví, že není vyloučeno, že právě v benátském zámku mohly být položeny základy moderní evropské vědy. Byla tu pravděpodobně sdělena poznání, která hrála rozhodující roli pro další vývoj lidského myšlení. Kepler později přiznal, že bez Brahových „záznamů o pozorování by vše, co jsem vytáhl na světlo Boží, zůstalo navždy v temnotách“.
Zdá se, že se nejednalo pouze o poznání nebeské mechaniky, podle které zformuloval Kepler tři zákony planetárního pohybu, které z něj učinily průkopníka současné vědy. Brahe i Kepler spojovali vědu s poznáním Boha a jeho stvoření. Třeba je škoda, že se později věda vydala jiným směrem a správná cesta skončila na vyvýšenině nad keltskou posvátnou řekou Jizerou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
