Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Děsivá krása mezosferických oblaků

Jan Kondziolka  16.7.2008
NLC - schéma - Autor: science.nasa.gov
NLC - schéma
Autor:    science.nasa.gov  

Mezosferická oblaka, noční svítící oblaka, noctilucent clouds nebo jen NLC - to jsou všechno různé názvy pro jedno a totéž. Stříbřité obláčky tiše se vznášející nad severním obzorem v letních měsících.


 

Kde se berou?

Noční svítící oblaky (NLC - Noctilucent Clouds) - Autor: www.observatory.cz
Noční svítící oblaky (NLC - Noctilucent Clouds)
Autor:    www.observatory.cz  

Hned v úvodu je třeba říct, že přesný původ a složení je prozatím ne úplně jasný. NLC se vyskytují v mezosféře. Mezosféra je vrstva atmosféry rozkládající se ve výšce mezi 45 až 85 km nad Zemí a teplota tam může klesnout až na úctyhodných mínus 125 stupňů Celsia. Obvykle se však nacházejí ve výšce 83 km +/- 3km. Nejčastěji bývají pozorovány v období kolem letního slunovratu, kdy se právě mezosféra nejvíce ochlazuje a slunce nezapadá nízko pod obzor. Právě to je dalším určujícím parametrem - poloha slunce na obloze. NLC totiž nezáří samy o sobě, ale díky své velké výšce nad zemí jsou osvětlovány Sluncem ještě v době, kdy běžnou oblačnost ve výšce několika kilometrů dávno halí tma.

Z čeho jsou?

Mezosferická oblaka - Autor:Martin Popek
Mezosferická oblaka
Autor:   Martin Popek  

To je otázka která vědce stále trápí. Teorií z čeho jsou složeny je celá řada - kosmický prach, prach z výbuchů sopek, zmrzlý oxid uhličitý, zmrzlé krystalky ledu a možná by se našla ještě nějaká další teorie. Nejvíce pramenů se však kloní k teorii, že se jedná o částečky letu, případně s příměsí kosmického prachu. K rozřešení záhady by snad měla přispět mise sondy AIM (Aeronomy of Ice in the Mesosphere), která se měřením a pozorováním těchto oblaků zabývá. Družice zatím přináší zajímavé záběry, než se ale dočkáme rozřešení, budeme si muset ještě chvíli počkat.


Jak pozorovat?

Mezosferická oblaka - Autor:Martin Popek
Mezosferická oblaka
Autor:   Martin Popek  

V našich podmínkách se dají pozorovat v létě v období poloviny května do poloviny srpna, ideálně však v období června a července a vyskytují se vždy nad severním obzorem. Mají vzhled stříbřitých závojů, nebo jakoby rozfoukané vysoké oblačnosti, pozorované v době kdy už je sluce dávno za obzorem a běžná oblačnost se jeví jako tmavá na světlém pozadí. Dalším poznávacím znakem spíše až v pozdějších hodinách (pozorujeme - li z večera) bývá to, že NLC na rozdíl od běžné oblačnosti neosvětlují oranžovým nádechem města zářící zespodu. Možná záměna může také nastat při osvětlování běžné vysoké oblačnosti Měsícem, tady si pomůžeme dalekohledem kde u NLC uvidíme jemnější strukturu. Jinak platí že nejlépe je rozpoznáme pomocí digitálního fotoaparátu, kde si s pomocí delší expozice zvýrazníme okem stěží postřehnutelné struktury.


Mezosferická oblaka - Autor:Jan Kondziolka
Mezosferická oblaka
Autor:   Jan Kondziolka  

Zkušení pozorovatelé pak dělí vzhled oblaků do čtyř skupin, ve kterých se pak ještě určují podskupiny:


- Typ I - závoje (bez struktury)

- Typ II - pruhy (táhnoucí se pásy)

- Typ III - vlny (připomínají čeřiny) - nejčastější forma

- Typ IV - víry (háčky a oblouky)


Mezosferická oblaka - Autor:Jan Kondziolka
Mezosferická oblaka
Autor:   Jan Kondziolka  

http://ukazy.astro.cz/gal/20080626LukasRonge-Humlnet_timelapse_webcam_20080626_2210_2350.mpg

Proč bychom se toho měli bát?

Jedna z v současnosti nejvíce pravděpodobných teorií totiž říká, že NLC souvisí globálním oteplováním Země. NLC byly poprvé pozorovány v roce 1885 a od té doby četnost jejich výskytu stále roste. Musíme brát také na zřetel to, dnešní technika (informování se pozorovatelů přes internet a mobily, digitální fotoaparáty) a zainteresovanost více lidí značně nahrávají dnešním pozorovatelům, ale naši předci také nebyly žádní amatéři a touto technickou výhodou rozhodně nelze vysvětlit poměr několika pozorování za desetiletí ku dnešním téměř desítkám hlášení za rok. Jedna z teorií tedy říká, že se zvyšující se průměrnou teplotou roste i obsah vodní páry v atmosféře, která se pak snáze dostává a do mezosféry, kde pak mrzne a my pozorujeme NLC. Krom vodní páry se také prokazatelně zvyšuje výskyt metanu v atmosféře, což je také důležitý katalyzátor, protože když se dostane do horních vrstev atmosféry, fotochemicky se rozbije a dále přispěje k podílu vody v mezosféře. Dalším zajímavou indicií může být to, že první pozorování nastalo dva roky po výbuchu sopky Krakatoa, který uvolnil obrovské množství prachu. A od té doby člověk vynalezlo mnoho způsobů jak efektivně dostat prach do velké výšky... vzpomeňme na studenou válku a závody ve zbrojení. Za zmínku také stojí to, že jejich výskyt stoupá v období slunečního minima, kdy je teplota v mezosféře nejnižší.

NLC - jižní pól - Autor: aim.hamptonu.edu
NLC - jižní pól
Autor:    aim.hamptonu.edu  

Kde je pravda zatím nevíme, každopádně je jasné, ŽE SE NĚCO DĚJE!!! Otázkou zůstává co přesně a na to nám snad poskytne odpověď mise družice AIM.


Zdroje a odkazy:


http://ukazy.astro.cz/nlc.php
http://www.observatory.cz/akce/SviticiMraky/Projekt%20NLC.php
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2321&pageNum_clanky=0
http://ian.cz/detart_fr.php?id=2308
http://www.spaceweather.com/nlcs/gallery2008_page8.htm?PHPSESSID=sqdl294mcnivts2okmj8a9gak3


 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv
v rubrice: Prodn vdy

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas