Vesnice vzorných esesáků. V Kamenné na Vysočině byl v SS každý pátý obyvatel

12. srpen 2015

Vzorová vesnice SS - tímto titulem se pyšnila vesnice Kamenná, v níž se přihlásilo k SS 55 lidí z 300 obyvatel. Na konci války ale nadšení místních rychle vyprchalo.

0:00
/
0:00

Pamětní deska na návsi v Kamenné připomíná paměť národního osvobození v roce 1945 a odsun Němců, kteří v této krajině žili 700 let. Soužití obou etnik přitom v minulosti bylo i poklidné a přátelské. „To si rozuměli Češi, Němci, to vždycky naši vypravovali. Oni sloužili na rychtě a strašně si to chválili. Jeden druhýmu vyhověl,“ vzpomíná Věra Pařízková. Ještě v roce 1939 měla obec deset německých a dva české obecní radní.

Věra Paříková byla při okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava malé děvče. O dříve dobrých vztazích obou národů ve vesnici slyšela od rodičů. Sama si až všímala všude kolem sebe nadšených Němců, kteří už od prvních dnů vyhlíželi svoje soukmenovce v uniformách wehrmachtu a SS. „Prostě začali vystrkovat růžky. Ale to byla katastrofa, nemyslete si, kolik nocí jsme nespali. A hulákali po nás Böhmische raus, böhmische raus. Češi pryč! Úplně nejhorší bylo, že jsme tady nesměli nakupovat. Takže jsme buď šli pěšky do Polné, nebo se jelo do Jihlavy.“

Po vesnici Věru bez doprovodu rodiče vůbec nepustili. Báli se německých výrostků, kteří útočili na Čechy. Někteří Němci začali Kamennou, německy Bergersdorf, obcházet v uniformách SS. „Parádili se, tancovali a když mohli tak v hospodě byla muzika každej tejden. Ale Češi tam nesměli, vypráví Věra Pařízková.

Kamenná 1945

Podle badatele Jiřího Vybíhala uniformu SS oblékalo pětapadesát lidí z Kamenné. Což byla pětina tamního německého obyvatelstva. „Zpočátku se hlásili, protože chtěli být angažováni. Nebylo to automatické, že by potom pokračovali v takzvaných bojových SS, ale mohli sloužit ve wehrmachtu, u dělostřelectva a tak.“

Když Jiří Vybíhal sháněl po archivech materiál na knihu o válečných událostech v oblasti jihlavského jazykového ostrova, narazil i na článek místních novin. Podle něj dostala Kamenná, tehdy Bergersdorf, zvláštní titul.

„V dobových archiváliích je zmínka právě o Bergersdorfu jako vzorné obci SS. Bylo to v místních novinách, které se jmenovaly "Bannerträger", neboli Vlajkonoš z listopadu 1942. Zřejmě to bylo spíše přání obergruppenfürhrera Gottloba Bergera, kterému imponovalo, že vesnice v názvu obsahovala jeho příjmení. V roce 1939, když probíhaly odvody do všeobecných SS, si všiml, že z Bergersdorfu se hlásili mladí ve větší míře. Zřejmě je v tom sám podporoval, protože víme, že navštívil za tímto účelem i starostu v Kamenné,“ vysvětluje Vybíhal.

Kamenná - znak

V jiných českých ani německých archivech se podle Vybíhala neobjevila zmínka o tom, že by se titul SS-dorf, Vesnice SS, vůbec uděloval. Němci z Kamenné se jím ale chlubili. Pýcha a válečné nadšení je ale během války začaly postupně opouštět, když začali místní rukovat na vojnu. „Odcházeli mladí kluci a tady byly statky. Pak začaly chodit úmrtní oznámení. Pro ty statkáře to znamenalo, že přišli o následníka hospodaření, takže najednou měli hlavy skleslý a dělali tryzny,“ doplňuje svoji tetu Věru ze vzpomínek od otce Milan Budín.

Jak byli Němci v Kamenné nejdřív nadšení a posílali hojně své mladíky do SS, byli pak zklamaní, když se válečná situace obrátila. Dvě třetiny mladých se nevrátily z fronty a statkáři museli nakonec opustit místa, kde jejich předci žili i sedm set let.

autor: daz
Spustit audio