VIDEO: Senátní konference "40 let po okupaci"

21. srpen 2008

Ve středu 20. srpna 1968 se v hlavním sále českého Senátu uskutečnila konference ke 40. výročí okupace Československa. Téma se probíralo z několika úhlů pohledu. Promluvili vojenští historici, zazněly vzpomínky ruské disidentky, o odrazu okupace v médiích mluvili také tehdejší hlasatelé. Český rozhlas celou konferenci natáčel a nyní si můžete jednotlivé příspěvky připomenout na videozáznamech.

Konferenci zahájil předseda Senátu Přemysl Sobotka, který jako mladý lékař během okupace ošetřoval raněné v Liberci. "Patřím k lidem, kteří srpnovou okupaci prožívali v přímém dotyku s tou nejbrutálnější podobou oněch dní," uvedl Sobotka.

První blok nesl název "Okupace z pohledu vojenských historiků". První dostal slovo Ivo Pejčoch z Vojenského historického ústavu v Praze. "Pokusil jsem se sumarizovat druhy vojenské techniky, které byly armádami Varšavské smlouvy proti Československu nasazeny," nastínil téma svého příspěvku.

Jako druhý v pořadí mluvil historik Viktor Izonov z Institutu vojenské historie ruského ministerstva obrany. "Rychlý spád událostí v Československu v období od ledna do dubna 1968 postavil sovětské vedení před dilema. Rezignace stoupenců [Antonína] Novotného, kteří byli orientováni na Moskvu, a obzvláště Dubčekův program reforem vedly podle názorů sovětského vedení ke vzniku nebezpečné situace v jedné z klíčových zemí východní Evropy." (Tlumočeno do češtiny.)

Z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia přijel historik Edward Luttwak. V srpnu 1968 byl osobně v Praze. Ve stejném roce jako čerstvý absolvent London School of Economics napsal knihu "Státní převrat: praktická příručka", která je dodnes vydávána ve 14 jazycích. Ve svém vystoupení se zamyslel nad tím, jak se Západ nechal invazí do Československa zaskočit. (Tlumočeno do češtiny.)

První blok uzavřel historik z Vojenského historického ústavu Daniel Povolný. "Operace Dunaj se plánovala od 8. dubna 1968 na základě direktivy ministra obrany Sovětského svazu maršála Grečka," uvedl Povolný a připomněl, co ještě samotnému vstupu vojsk do Československa předcházelo.

Zhoršený zdravotní stav neumožnil někdejšímu rakouskému dopisovateli v Praze Helmutu Zilkovi, aby zahájil druhý blok konference s podtitulem "Emigrační vlna a sociologické dopady". Místo něj vystoupil český velvyslanec v Rakousku Jan Koukal.

Osm lidí demonstrovalo 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Byla mezi nimi i básnířka, překladatelka a bojovnice za lidská práva Natalija Gorbaněvskaja. "Moje dnešní téma je Československo 1968 - Gruzie 2008," zahájila svou řeč v horní komoře českého parlamentu. (Tlumočeno do češtiny.)


Ruská disidentka Natalija Gorbaněvskaja na konferenci "40 let po okupaci"


Ruská disidentka Natalija Gorbaněvskaja na konferenci "40 let po okupaci"

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg vyjádřil "hluboký dík těm, kteří se nás tehdy v zahraničí zastali". "V okamžiku invaze jsem se nacházel ve Vídni. To, co se v příštích dnech odehrálo, pro mě bylo velké překvapení. Přiznejme si, že jsme u svých sousedů z dějinných důvodů neměli nejlepší pověst. V tom okamžiku se ale všechno změnilo," zmínil osobní vzpomínku.

Třetí blok konference "Obraz okupace v médiích" otevřel historik Jindřich Marek. "Šibeniční humor, i to byla jedna z forem obrany Čechů před okupací. A přesto se chce říci - v Čechách nic nového pod Sluncem," připomněl nápisy a letáky v ulicích, které například nabádaly občany, že "okupanty je třeba hladit, hladit a hladit až do úplného vyhlazení". Vystoupení sleduje historické kořeny takového způsobu reakce.

Americký historik a politolog A. Ross Johnson připomněl roli rádia Svobodná Evropa v srpnu 1968. Sám tehdy pracoval v jejím mnichovském ústředí. "Rádio Svobodná Evropa mělo nouzový plán pro sovětskou okupaci. Tento plán byl připraven dříve v roce 1968," vysvětlil Johnson. Popsal také, jak byl zvýšen výkon vysílačů, aby české vysílání bylo lépe slyšet.

Legendární hlasatelka Československého rozhlasu a Československé televize Kamila Moučková apelovala, že je dobré znát historii svého národa - a hlavně nezapomínat. "Kdyby nebyl 21. srpen roku 1968, nemohl by býval být ani rok 1989. Alespoň ne v té podobě," konstatovala moderátorka, kterou v první den invaze odvedli sovětští vojáci pod samopaly přímo ze záběru.

Jako poslední se ujal slova hlasatel Československého rozhlasu Jan Petránek. "Nedá se zapomenout na strnulé tváře cenzorů z prvního patra rozhlasové budovy, když texty komentářů začali dostávat buď pozdě, anebo vůbec ne - až po odvysílání. Prvotním beranidlem převratných změn v Československém rozhlase se stal Milan Weiner, vedoucí redakce mezinárodního života, který trhnul oponou času adresnou kritikou prvního muže ve státě, Antonína Novotného," připomněl.

Konferenci uzavřelo promítání dokumentu Petra Jančárka "Srpen 68 - archivní kompozice". Pokřtěna byla také kniha Daniela Povolného "Vojenské řešení Pražského jara".

Odpoledne pak byla ve Valdštejnské zahradě zahájena výstava pro veřejnost.

autor: Filip Rožánek
Spustit audio