Vladimír Petřek, pravoslavný kněz, který se stal hrdinou
Pomoc, kterou aktérům atentátu na Reinharda Heydricha poskytl farář Vladimír Petřek, je příkladem tichého, neokázalého hrdinství. Muže, na kterého bychom neměli zapomínat, připomene v pořadu Portréty archivář Vojtěch Šustek.
„Nic nepřijde samo, o všechno se musí bojovat, o svobodu zejména. Každá generace musí tím řetězem zatřást,“ řekla Jiřina Petřková, sestra Vladimír Petřka, muže, který naplnil a nejspíš i překonal představy o tom, co je hrdinství.
Vladimír Petřek se narodil 19. června 1908 v Hodolanech na Olomoucku. Po absolvování teologického lycea v Sremských Karlovcích v Srbsku získal stipendium na pravoslavné teologické fakultě v Bělehradě. Do Československa se vrátil v roce 1933, aby vykonal vojenskou službu.
Koncem prosince 1934 byl pak v Praze vladykou Gorazdem vysvěcen a ustanoven v Praze kaplanem. Navázal kontakty s představiteli kulturního života první republiky, mezi jeho přátele patřili Jaroslav Seifert nebo Václav Černý. Do odboje se aktivně zapojil krátce po okupaci. Ukrýval kancléře a pozdějšího předáka odbojové organizace Politické ústředí Přemysla Šámala nebo majora Jana Sadílka, jednoho z vydavatelů ilegálního listu V boj. Vystavoval také křestní listy Židům, aby je ochránil před perzekucí.
Dodnes pociťujeme hrdost
Ještě před atentátem nabídl parašutistům úkryt v kostele sv. Cyrila a Metoděje. O odbojáře se pak aktivně staral a opatřoval jim jídlo. Zatčen byl 18. června 1942. Během léta 1942 byl tvrdě vyslýchán, ani po dvou měsících však neprozradil jméno žádného ze spolupracovníků.
Počátkem září 1942 byl odsouzen k trestu smrti, a protože odmítl podat si žádost o milost, byl 5. září 1942 na kobyliské střelnici zastřelen. Jeho tělo zpopelnili ve strašnickém krematoriu a popel nebyl pietně uložen; až v roce 2005 byl Petřkovi odhalen symbolický náhrobek na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.
Za své činy byl Petřek in memoriam dekorován Československým válečným křížem a v únoru 2020 zapsán pravoslavnou církví mezi svaté novomučedníky.
Nacisté ještě během války uvěznili velkou část Petřkových příbuzných, polovina členů rodiny věznění nepřežila. Sestry Jiřina a Zdena Petřkovy později řekly: „V roce 1942 jsme všichni včetně maminky souhlasili s útokem na Heydricha. Považovali jsme, a i dnes považujeme, za správné, že bratr parašutisty ukrýval. Dodnes pociťujeme hrdost, jak statečně se Vladimír zachoval, a jsme rády, že jsme měly bratra, jako byl on.“
Poslechněte si reprízu pořadu z roku 2022.
Související
-
Operace Percentage jako příprava na Anthropoid. Průkopník českých paravýsadků vezl vysílačku i slova
První úspěšný parašutistický výsadek z Velké Británie na území protektorátu proběhl po příchodu Heydricha. V době, kdy byly domácí odbojové skupiny pod tlakem okupantů.
-
Výsadek Barium, ve stínu operace Anthropoid
Úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha byl jednou z nejvýznamnějších protinacistických akcí za 2. světové války.
-
Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Sedmidílný seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
