S herečkou Dorou Bouzkovou a výtvarníkem Eduardem Larou o mexických Dušičkách
Už deset let se kostlivci v barevných šatech a oltáře zasypané květinami objevují v pražské Stromovce.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Umělci spjatí s divadlem Alfred ve dvoře a Mexičané žijící v Praze založili tuhle novodobou tradici jako příležitost setkání se svými diváky i se svými sousedy. A také jako meditaci nad smrtí, která je dnes často v dynamickém životě velkého města odstrkována za zdi nemocnic a hřbitovů.
Mexické Dušičky známé jako Día de los muertos jsou opravdu unikátním svátkem. Hroby zasypané květinami a zářící množstvím svíček. Domácí oltáře plné obětin. Všudypřítomní kostlivci – šklebící se jako masky, sochy a sošky i jako cukrátka pro děti. Chléb pro mrtvé. Doutnající pryskyřice. Národní svátek Mexika je zapsaný na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. A to proto, že nejde jen o všechnu tu vizuální nádheru – Den mrtvých má také hluboké kořeny. Integruje v sobě prvky prehispánských kultur a evropské tradice barokní smrti – té, se kterou se tančí.
Día de los muertos také v historii inspiroval mnohé mexické umělce, kteří se svou tvorbou podíleli na jeho dalším vývoji. Velmi slavné i mimo umělecké kruhy jsou například rytiny José Guadalupe Posady, ze kterých pochází mimo jiné slavný kostlivec s elegantním kloboukem Catrina. Kostlivce najdeme také na nástěnných obrazech Diega Rivery. Smrt je velmi přítomná v díle Fridy Kahlo. A ani mexické literatuře není cizí – vzpomeňme jen román Smrt Artemia Cruze, asi nejproslulejší dílo od Carlose Fuentese.
Smrt jako téma, se kterým se musíme vyrovnat i jako inspirace bude hlavním tématem rozhovoru s našimi hosty. Herečka Dora Bouzková je absolventkou Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU. Spolupracovala s režijním duem SKUTR mimi jiné na slavných inscenacích v pražské Arše (mimo jiné Plačky – věnované tématu smrti), dále s BocaLocaLab Jiřího Adámka, Miroslavem Bambuškem a dalšími, a za sebou má také řadu autorských projektů – nejednou loutkových. V divadle Alfred ve dvoře má právě po derniéře inscenace Smrt jsem já. A byla jednou z těch, kdo ve Stromovce slavili první pražské mexické Dušičky.
Eduardo Lara je mexický výtvarník usazený dlouhodobě v Praze. Za sebou má několik skulpturálních realizacích v krajině, hlavně se ale věnuje malbě a grafice. Jeho velká plátna nezapřou mexický rodokmen pokud jde o styl, a také smrt se tu objevuje opakovaně: lebky, umrlci, nemocné obličeje a pohled obrácený do publika.
Poslední říjnovou telefonotéku jsme strávili v obležení květin a za zvuků kytary. Povídání o smrti, o jejích oslavách a možnostech uměleckého ztvárnění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
