Připodotýkatelství aneb Ven z přítmí! Nejen o jazyce a stylu v díle Karla Poláčka
O jazyce a stylu v díle Karla Poláčka, o živnostech komických i tragických, o židovství a maloměšťáctví popsaném i prožitém hovoří divadelník a spisovatel Arnošt Goldflam, bohemisté Ondřej Hausenblas z Katedry české literatury Pedagogické fakulty UK v Praze, Erik Gilk z Katedry bohemistiky Filozofické fakulty UP v Olomouci a Blanka Hemelíková z Ústavu pro jazyk český. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Prozaik a žurnalista Karel Poláček pocházel z asimilované židovské rodiny z Rychnova nad Kněžnou (zde se 22. března 1892 narodil). Nepříliš úspěšně studoval na místním gymnáziu. Maturoval posléze v Praze a zapsal se dokonce na Právnickou fakultu. Ve studiu však nepokračoval a věnoval se praktické činnosti v řadě úřednických zaměstnání. Válečná léta strávil na frontách první světové války. Po válce publikoval několik příspěvků v tisku a brzy přešel k novinářské profesi. Byl členem redakce Lidových novin (kde publikoval už od roku 1920), Tribuny, Českého slova a opět Lidových novin, při práci v denících redigoval humoristický čtrnáctideník Dobrý den (1927–1930), přispíval do Přítomnosti a psal filmové náměty a scénáře.
Za protektorátu pracoval pro Radu židovských starších. V červenci 1943 musel odjet s transportem do Terezína. Zahynul na konci války pravděpodobně cestou do koncentračního tábora Dora u Buchenwaldu nebo přímo v něm.
Bibliografie Karla Poláčka zahrnuje úctyhodné množství titulů: knižně debutoval v roce 1922 sbírkou Povídky pana Kočkodana, následovaly fejetonistické soubory Mariáš a jiné živnosti, 35 sloupků a Okolo nás, četné povídky, novely, romány, z nichž nejrozsáhlejší je pětidílný (pátý svazek zůstal nedokončen) románový cyklus o okresním městě a jeho obyvatelích. Autorovo dílo se uzavřelo deníkem, který si psal v lednu až červnu 1943 před nástupem do Terezína, vydaným pod názvem Se žlutou hvězdou (1959). Spisy Karla Poláčka vycházely od roku 1994 v Nakladatelství Franze Kafky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
