Východní Němci se chtějí nábožensky vzdělávat

Východní spolkové země Německa jsou na tom co do religiozity podobně jako my: ateistická propaganda spolu s represemi vůči věřícím srazila počet těch, pro které je náboženství důležitou složkou života. Poslední dobou ale stále víc východních Němců uznává, že znalost základních náboženských pojmů patří k všeobecnému kulturnímu vzdělání.

Nárůst zájmu o náboženství zažívá v posledních letech celá Evropa a ani ateistické východní Německo není výjimkou. Církve zaznamenávají větší účast na bohoslužbách, veřejnoprávní rozhlas MDR hlásí vyšší zájem o náboženské pořady.

Nedávný průzkum Bertelsmannovy nadace ukázal, že víc než dvě třetiny lidí pokládají znalost základních náboženských pojmů za součást všeobecného vzdělání. S tím ovšem nastupuje otázka, kterou řešili už osvícenci v době francouzské revoluce: má stát předávat ve školách žákům jen kusé informace o tom, co které náboženství říká, nebo je má vést ke konkrétní víře? Němci se v odpovědi nedokáží shodnout.

"Žádná náboženská víra není neutrální, vždy má podobu osobního svědectví. To se s klasickou školní výukou kloubí jen obtížně. Náboženství nelze učit stejně jako matematiku," říká Maria Widlová z katedry pastorální teologie Univerzity v Erfurtu.

Stejného názoru je i její kolega Jamal Malik z katedry islámských studií: "Muslimové v Německu dnes předávají svou víru dětem od nejútlejšího věku. Cítí se ve své víře velice pevní, takže předepisovat jim výuku náboženství ještě ve státní škole, byť např. v rámci etické výchovy, může být kontraproduktivní. Jejich znalosti náboženských reálií jsou často větší než u některých pedagogů," míní religionista.

Opačného názoru je např. šéfredaktor duryňského evangelického měsíčníku Chrismon Arnd Brummer: "Pruský král Fridrich II. byl sice volnomyšlenkář, ale jasně viděl souvislost mezi disciplínou a náboženskou výchovou, takže výuku náboženství na státních školách ponechal. I dnes by církve měly mít příležitost pracovat se všemi dětmi, nejen s těmi, kterým to rodiče umožní."

V Německu se náboženství na státních školách vyučuje jako nepovinný, event. volitelný předmět. Zájem o něj stoupá, ale naráží na nedostatek učitelů. Církve a náboženské společnosti totiž mohou vyslat do školy jen pedagoga s příslušnou aprobací. Například učitelů muslimského náboženství je v celé zemi jen asi 150, ale byly by jich potřeba 3 tisíce.