Kdyby nesvítilo v den sarajevského atentátu slunce, možná by bylo všechno jinak

Začalo to v roce 1909. V září se konaly císařské manévry. Do Velkého Meziříčí tehdy přijeli následník trůnu a císař Rakousko-Uherské monarchie František Josef I. Hrabě Harrach, který měl ve Velkém Meziříčí zámek, působil jako hostitel a ubytovatel.

Těch se zúčastnilo asi 60 tisíc vojáků. Probíhalo na celé části Třebíčska, Náměšťska a Velkomeziříčska. Ve Velkém Meziříčí působil generální štáb. „Jediný problém byl v tom, že manévry probíhaly v období sklizně. Vojenským cvičením způsobily velké hospodářské škody. Jsou dochovány záznamy o tom, jak hospodáři žádají o zaplacení za způsobenou škodu,“ vypráví Irena Tronečková.

Za vším jsou splašení koně

A jak se do příběhu připletl vyučený řezník Leopold Lojka? Byl četař 6. dragounského pluku. Jeden večer se mělo splašit stádo asi 150 koňů. „Údajně od světla reflektorů automobilu. Hnali se směrem k Velkému Meziříčí, přes vojenské ležení. Někteří vojáci byli zranění a mezi nimi byl právě i Leopold Lojka. Utrpěl zranění hlavy. Hrabě Harrach se jich jako hostitel ujal a zajistil jim lékařskou péči.,“ vypráví o událostech z roku 1909 ředitelka muzea ve Velkém Meziříčí.

Leopold Lojka měl vážnější zranění oka, dokonce hrozilo, že o něj přijde. Nemohl tedy po manévrech odjet se svým plukem zpět do kasáren. Léčení se protáhlo do listopadu, dokonce byl na zdravotním pobytu v pražské Invalidovně. „Nebyl ovšem dál schopen vojenské aktivní služby. Hrabě Harrach se ho ujal. Nabídl mu pracovní místo.“

Z řeznického učně řidič šlechty

V roce 1910 si František Harrach pořídil automobil, který do České republiky přivezl školený řidič Gustav Šimáček. Skoro celý rok Leopolda Lojka školil. Teprve potom nastoupil do tříměsíčního řidičského kurzu ve Vídni. „To byl pro něj velký skok. Vyučil se řezníkem, byl odveden do armády a najednou se dostal mezi vysokou šlechtu.“ Zemřel jako čtyřicetiletý v roce 1926 ve své brněnské restauraci.

Hrabě Harrach byl jako poddůstojník v roce 1914 povolán do Sarajeva. „Rozhodl se, že do Sarajeva pojede po vlastní ose. 30.května vyrazili a do Sarajeva dojeli až 18.června.Byl to poměrně odvážný čin.“

Hrabě Harrach působil při sarajevských manévrech jako pobočník následníka trůnu. Doprovázel ho na cestě, na všech inspekcích. Poskytl mu i svůj vůz Gräf & Stift Double Phaeton, otevřený kabriolet. „Nebyl to ale jediný automobil. Z bezpečnostních důvodů byl používán i automobil s plnou střechou,“ upřesňuje Irena Tronečková.

V neděli 28. června 1914 bylo pěkné počasí. „Následník trůnu se rozhodl, že využije otevřený automobil. Aby mohl na závěrečné cestě Sarajevem zdravit lidi. Přesedl z uzavřeného automobilu do tohoto s otevřenou střechou,“ popisuje události z roku 1914 Irena Tronečková.

Velké císařské manévry si velkomeziříčští připomenou 6. a 7. září 2014.