Výstava o historii knihovny Židovského muzea

V Galerii Roberta Guttmanna byla otevřena výstava s názvem "Naděje je na další stránce", která se vrací k oslavám z roku 2006, během něhož si Židovské muzeum v Praze připomínalo sté výročí svého založení. Expozice shrnuje stoletou historii muzejní knihovny a připomíná významné osobnosti, které jí dávaly podobu od chvíle jejího vzniku až po současné projekty.

"Výstava je prvním podrobným zpracováním dějin knihovny Židovského muzea v Praze, jež je nyní plně funkční moderní institucí s reprezentativním fondem nejen bohemikálních judaik a hebraik. Výstava vůbec poprvé představuje archivní materiály týkající se historie knihovny, dobové fotografie a profily Tobiase Jakobovitse a Otto Munelese. Návštěvníci se seznámí s knihovnou Židovské náboženské obce v Praze i s Ústřední knihovnou ghetta Terezín," říká kurátor Michal Bušek.

Tobias Jakobovits, nedatováno. Archiv Moše Jakobovitse

Expozice začíná vyprávět příběh knihovny Židovského muzea v Praze již od roku 1858, kdy byla založena knihovna pražské Židovské náboženské obce, zpřístupněná v roce 1874 pod vedením Nathana Grüna. Ta tvoří historické jádro dnešního knižního fondu. V roce 1906 bylo v souvislosti s asanací pražského ghetta založeno Židovské muzeum v Praze (1906-1940), v jehož sbírkách knihy tvořily neodmyslitelnou součást. Z knižního fondu předválečného muzea se však dochoval jen zlomek. Za druhé světové války přibylo do knihovního fondu Židovského ústředního muzea (1942-1945) spolu s hudebninami cca 46 000 svazků ze zrušených židovských náboženských obcí, součástí knihovny se stala i část svozů z Ústřední knihovny ghetta Terezín. Za komunistického režimu bylo muzeum zestátněno a knihovna se ocitla pod přísným dohledem. Během období tzv. normalizace musel být navíc zbudován fond zakázaných knih. Muzeum mělo štěstí, že mu prohibita zůstala a po roce 1989 je mohlo zařadit zpět do svého fondu. Po roce 1994, kdy byly sbírky muzea navráceny do rukou Federace židovských náboženských obcí v ČR, se knihovna stala samostatným oddělením, byly zbudovány její nové depozitáře a knižní fundus se stal plně přístupný veřejnosti. Byla také zřízena studovna s příruční knihovnou a klimatizovanou badatelnou pro studium starých textů. Především laické veřejnosti slouží referenční centrum.

Otto Muneles, Praha 1953

Výstava však nevypráví pouze dějiny knihovny Židovského muzea v Praze, ale dokládá i propojení osudů významných židovských osobností, které podobu knihovny po léta utvářely. "Zakladatel Salomon Hugo Lieben se potkává v Židovském ústředním muzeu s knihovníkem pražské židovské obce Tobiasem Jakobovitsem, ten zde katalogizuje svážené předměty spolu s Mojssesem Woskinem-Nahartabim, který později pracuje jako člen Talmudkommanda v Terezíně. Skupinu odborníků zpracovávající hebrejské tisky v Terezíně vede dřívější spolupracovník S. H. Liebena z pražského Pohřebního bratrstva Otto Muneles, jenž se později stává vedoucím úseku knihovny v poválečném Židovském muzeu," doplňuje Michal Bušek.

Salomon Hugo Lieben, nedatováno. Archiv Milana Lomského

V knihovně Židovského muzea v Praze, čítající dnes téměř 135 000 svazků, se tak minulost setkává s přítomností, díla dávno zemřelých tu jsou stále živá. Výstava muzejní knihovnu představuje jako instituci, která chce být místem, kde se tradice, moudrost a vědění předchozích generací setkávají v živém dialogu se čtenáři a badateli současné epochy.

Současná studovna knihovny ŽMP

Výstavu Naděje je na další stránce je možné navštívit od 9. srpna do 21. října 2007 denně od 9:00 do 18:00 kromě sobot a židovských svátků. Adresa je: Židovské muzeum v Praze - Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1 (zadní trakt Španělské synagogy), tel. 221 711 553. K výstavě byl vydán doprovodný katalog.

Svůj název "Naděje je na další stránce" dostala výstava podle slov Edmonda Jabése:

"Naděje je na další stránce. Nezavírej knihu.
Obrátil jsem všechny stránky a naději jsem nepotkal.
Naděje je možná ta kniha."
(Edmond Jabés: Od knihy ke knize)