Výstava ve Vatikánu připomíná osobnost kardinála Josefa Berana

14. květen 2011

"Milovat dobro a odporovat zlu" - tak se jmenuje výstava, která prostřednictvím slova a dobových fotografií připomíná osobnost kardinála Josefa Berana. Soubor dokumentů vznikl před dvěma roky a vystaven už byl na několika místech v České republice, včetně Poslanecké sněmovny. Nyní je k vidění v Plzni. Výstava v italské verzi bude od pondělka otevřena v Římě v prostorách Papežské univerzity Svatého kříže. Mimochodem - právě před sto lety přijal Josef Beran v Římě kněžské svěcení.

Josef Beran se po návratu z koncentračního tábora v Dachau stal v roce 1946 pražským arcibiskupem. Po únoru 1948 se odmítl podřídit komunistickému režimu. Státní bezpečnost ho zatkla, dva roky držela v pražském Arcibiskupském paláci a pak až do roku 1963 internovala na různých místech v Čechách. Když arcibiskupa Berana papež Pavel VI. Jmenoval kardinálem, dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma. Cesta ale znamenala vyhoštění.

Kardinál Beran: „Zeptali se mě, jak dlouho chcete zůstat v Římě, a já jsem řekl tři týdny. Tři týdny, výslovně jsem to řekl. Pán přisvědčil a potom odpoledne jsem se dozvěděl, že jsem dostal dovolení do Říma s podmínkou, že už se vůbec nevrátím.“

Vzpomíná na záznamech z archivu vatikánského rozhlasu kardinál Beran. V Římě se zapojil do práce II. vatikánského koncilu. Jeho postavení ve Vatikánu bylo podle velvyslance České republiky při Svatém stolci Pavla Vošalíka zcela mimořádné.

Výstava Milovat dobro a odporovat zlu představuje osudy kardinála Josefa Berana

Pavel Vošalík: „Jakožto představitel katolické církve v totalitním Československu, když si vezmete, že byl arcibiskupem pražským, který byl internován a odříznut od zbytku církve a přesto tedy zůstal jakožto její hlava až do posledních dnů, byl vnímán jako kněz naprosto poslušný papeži. Také jenom díky tomu, že papež mu uložil, aby odjel do Říma, tak uposlechl, on ze země odjet nechtěl.“

Do vlasti se kardinál Beran nedostal ani za pražského jara 1968. Ke smrti Jana Palacha v lednu 1969 mohl promluvit jen po rozhlasových vlnách.

Kardinál Beran: „Poslyšte i můj hlas. Je to hlas vašeho starého arcibiskupa pražského kardinála Josefa Berana, který k vám mluví z Říma. Zatím mi, bohužel, není možno přijít k vám a po tolika letech odloučení se s vámi opět setkat osobně, jak by bylo mým přáním. Svým srdcem jsem ale u vás.“

Pár měsíců na to kardinál Beran zemřel.

Pavel Vošalík: „On nebyl bojovníkem, jehož cílem bylo destruovat nějaký režim. Jeho cílem bylo zachovat svobodu a zachovat si důstojnost a zachovat svobodu a důstojnost pro jeho věřící. A v tom je jeho velikost. Na něm byla obdivuhodná a fascinující síla morální, síla duchovní a síla lidská. A já bych řekl, že to je to, co ho definovalo i u Svatého stolce a ve všech těch misích, které on vykonal, když žil tady v Římě, kdy jezdil jako legát papeže.“

Protože komunistická vláda nepovolila převoz ostatků kardinála Berana do vlasti, papež Pavel VI. rozhodl, že bude pohřben v kryptě baziliky svatého Petra, v místech určeným skoro výlučně papežům.

autor: Zdeněk Skalický
Spustit audio