Výtrysky vodní páry na Europě a televizní trauma z terorismu
„Zimní“ čápi v naší přírodě, důkazy o dávné obyvatelnosti Marsu a sonda Rosetta těsně před procitnutím z hibernace.
V naší přírodě přibývá čápů bílých, kteří na zimu neodlétají. Podle některých odborníků se může jednat o slabší ptáky, kteří by dlouhou africkou cestu nezvládli. Pokud nenapadne mnoho sněhu, jsou schopní přežít do jara a zahnízdit dříve, než přiletí čápi z Afriky; úspěšnost hnízdění tím ale trpí. Navíc zabírají migrujícím čápům atraktivní hnízda a na svá mláďata přenášejí atypické chování, které není pro budoucnost naší čapí populace žádoucí.
Američtí vědci prokázali, že lidé, kteří sledují v médiích zprávy o krvavých událostech, jako jsou třeba teroristické útoky, mohou prožít hlubší trauma, než jejich přímí účastníci. Výzkum provedli na vzorku čtyř a půl tisíce Američanů krátce po atentátu v Bostonu. Ti, kdo sledovali zpravodajství víc než šest hodin denně, jevili vysoké známky psychického stresu, přestože nikoho z mrtvých ani zraněných neznali a o události věděli jen z obrazovky.
Hubbleův vesmírný teleskop zaznamenal výtrysky vodní páry na jižním pólu Jupiterova měsíce Europa. Jedná se o důležitý důkaz existence tekuté vody na tomto tělese, o kterém vědci předpokládají, že pod svým zmrzlým povrchem skrývá celý vodní oceán. Pokud uniká pára prasklinami přímo z něj, což je pravděpodobné, umožní to získat informace o chemickém složení vody přímo, aniž by bylo nutné se do tohoto oceánu složitě provrtávat.
Vozítko Curiosity navrtalo v kráteru Gale na Marsu vzorky, jejichž chemický rozbor prokázal, že se na tomto místě kdysi rozlévaly vody jezera, v nichž se mohlo dařit chemolitotrofním bakteriím. Ty získávají energii chemickým rozkladem minerálů. Jestli tam opravdu žily, to ovšem nevíme. O existenci marsovského jezera a malé říčky, která se do něj kdysi vlévala, svědčí i nálezy pískovce, jílovce a jílových minerálů vzniklých za přítomnosti vody.
Už skoro deset let je na cestě evropská sonda Rosetta, která směřuje ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Od roku 2011 spí, aby šetřila energií. V lednu příštího roku se jí technici chystají probudit. Ke kometě se Rosetta přiblíží na prahu pozemského léta. Bude studovat plyn unikající z komety a v listopadu 2014 na ní vysadí modul Philae, který má analyzovat vzorky z povrchu komety a navrtat malou sondu do jejího nitra.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 52/2013, 21. prosince.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
