Za nehody v Brně může i světelný billboard
Před rokem a půl se v Brně na velmi vytížené křižovatce mezinárodní silnice R52 a velkého městského okruhu, tedy v křižovatce ulic Heršpická a Poříčí, objevila velká blikající obrazovka. Na délku měří skoro 6,5 metru, na výšku 4 metry. Velikost obrazovky však není jediný problém, horší je, že je umístěna příliš nízko nad zemí a navíc bliká tak divoce a intenzivně, že v ní splývá dopravní značení.
Stejný problém, jako mají řidiči v Brně, by měli řidiči i v „Horní Dolní na konci světa“, ale na mezinárodním tahu, kudy podle reklamní agentury projede denně 70 tisíc aut, je to hra se zápalkami ve stohu slámy. Policie sice uvádí průjezd křižovatkou skoro poloviční, tedy 40 tisíc aut, ale tento údaj by měl trápit spíš zadavatele reklamy než nás. Vypovídá totiž o jeho serióznosti. Každopádně i se 40 tisíci auty denně jde o silně frekventované místo.
„Řidiči, kteří přijíždějí od dálnice a mají se rozhodovat o tom, jakým směrem se vydají, mají před sebou obrovskou světelnou reklamu, která je informuje o aktivitách ve městě Brně. Takže místo toho, aby se věnovali řízení a sledovali dopravní značení, jejich pozornost na sebe strhává tato reklama,“ říká Jindřich Rybka, vedoucí odboru dopravní policie v Jihomoravském kraji, který kolem onoho nebezpečného billboardu jezdí každý den do práce.
Ke kauze se vyjádřil i mluvčí za radnici Brno-střed, kam zmiňovaný billboard spadá. „Světelné reklamní zařízení je pro řidiče nepříjemné v tom, že je usazeno poměrně nízko, a pokud je tma, může řidiče oslňovat, protože k němu přijíždějí čelně,“ okomentoval Roman Burian.
Stavební společnost nerespektovala stavební povolení
Chtěli jsme mluvit přímo s úředníkem, který má kauzu na starosti, ale prý se jich na tomto případu protočilo tolik, že nejkomplexnější náhled na celý příběh má právě mluvčí radnice. Od něho se nám dostalo dlouhého vysvětlení, ze kterého jsme pochopili, že na místě, kde byl dřív běžný nesvítící billboard, postavila společnost Hitmedia onu světelnou obrazovku. Problém je však v tom, že její umístění neodpovídá vydanému povolení.
„Rozpor je v natočení světelného panelu. Dle stanoviska stavebního úřadu tam být mohl, ale nesměl být natočen tak, jak v současné době je, protože právě tak oslňuje přijíždějící řidiče,“ dodává Roman Burian. Kdyby billboard svítil třeba na opačnou stranu, tedy směrem do sídliště nebo směrem k obloze, neoslňoval by nikoho. Jenže to by si na něm asi nikdo reklamu nekoupil.
Podle Roberta Smrčky, zástupce reklamní agentury, však spor není o natáčení. „Billboard byl stavebním úřadem povolen jako otočné reklamní zařízení, takže v natočení reklamní plochy problém nevidíme. Ten by však mohl nastat s přílišným jasem a oslňováním řidičů, proto jsme zakoupili software na redukci svítivosti obrazovky dle denní doby,“ popisuje Smrčka.
Celý spor i postihy za tento konkrétní billboard mediální agenturu unavují, a tak další obrazovky neplánuje. V Česku prý neexistují žádná obecná pravidla a posuzování podobných reklam je příliš subjektivní. „Často přemýšlíme o tom, proč podobná zařízení nevadí na křižovatkách například v USA, ve Švédsku, v Dánsku nebo i v Japonsku, přestože jsou to země, kde kvalita veřejnoprávního projednávání není na nižší úrovni, spíš naopak,“ dodává jeden z majitelů reklamní agentury.
Za případnou nehodu by firma odpovědnost nenesla
Policie považuje téměř za zázrak, že se tu za rok a půl provozu onoho světelného zařízení nestala žádná tragédie. „Je to jen otázka času, než se tam něco vážného stane,“ obává se Jindřich Rybka a pokračuje: „Policejní hlídky tam nezřídka vyšetřují nehodu kvůli nedobrzdění dvou aut jedoucích za sebou. My na tento problém kompetentní úřady neustále upozorňujeme a také víme, že kolem této reklamy probíhá žaloba na odstranění stavby. Možná by nebylo od věci zvážit, zda neudělat určitá předběžná opatření a reklamu zakrýt, aby se předešlo vážným dopravním nehodám.“
O zakrytí nepovolené reklamy však nemůže být řeč. Úřadu by totiž údajně hrozil postih nejen za případné poškození zařízení, ale také by prý riskoval náhradu ušlého zisku. To sice zní v případě nelegálního zařízení až absurdně, ale prý jsou na to zákony. „Firmy, které takovéto věci dělají, prokazatelně musejí vědět, že jsou za hranicemi legislativy. Ony však spoléhají na to, že se v průběhu soudního procesu budou moct odvolat – pro ně je to totiž stále výhodné, protože mohou reklamní plochu pronajímat. Bohužel proto se tato záležitost může protáhnout ještě na dobu měsíců,“ říká Burian.
Co když se do doby, než se tento případ vyřeší, na místě opravdu stane tragická nehoda? Bylo by možné hnát k odpovědnosti i reklamu nebo úředníka? Nebo vše odskáče řidič? Podle advokátů by byl řidič určitě obviněn. „Teprve v průběhu dokazování by se zjišťovalo, zda řidič věděl a mohl vědět, že k obdobnému následku může dojít. Pokud se zamyslíme nad odpovědností subjektu, který billboard postavil, padla by na něj v případě, že by porušil podmínky stavebního zákona nebo jiné předepsané podmínky,“ vysvětluje pedagog právnické fakulty Univerzity Karlovy a advokát Tomáš Gřivna.
„Pokud jde o odpovědnost konkrétního úředníka na stavebním úřadu, on by mohl být odpovědný, pokud by věděl, že dochází k porušení určitých norem, ale nic neučinil pro to, aby hrozící nebezpečí bylo odstraněno. To může být například tím, že by rozhodl o neodkladném odstranění stavby nebo by nařídil provedení zabezpečovacích prací,“ uzavírá advokát.
Teď už zbývá jen doufat, že tuto nebezpečnou hru dohrajeme, aniž by stoh vzplál.
